Zaměstnanci, kteří pracují trvale u počítače, tedy alespoň polovinu z osmihodinové pracovní směny, mají nárok na bezpečnostní přestávky. Možná je to až s podivem, ale nárok vyplývající z právních předpisů nevzniká v důsledku rizikové pracovní polohy, tedy práce v sedě, ale v důsledku zrakové zátěže. Bezpečnostní přestávky při práci u počítače jsou ale v praxi velmi podceňovány a opomíjeny.
Práce u počítače, je totiž zpravidla zařazena z hlediska rizikových faktorů pracovních podmínek fyzické zátěže, včetně lokální fyzické zátěže a pracovní polohy, do kategorie 1 – tedy té nejvíce “bezpečné” kategorie. Tím se neuplatňují žádné zvláštní požadavky, včetně bezpečnostních přestávek.
Bezpečnostní přestávky se ve vtahu k těmto rizikovým faktorům uplatňují až v případě, kdy jsou zaujímány podmíněně přijatelné a nepřijatelné pracovní polohy po dobu překračující stanovené hygienické limity, k čemuž při běžné práci u počítače zkrátka nedochází.
Jinak je tomu v případě zrakové zátěže.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v účinném znění, vymezuje v § 34 zrakovou zátěž, mimo jiné jako trvalou práci spojenou se sledováním monitorů nebo zobrazovacích jednotek.
Co to je trvalá práce, nařízení vlády definuje v odst. (6), § 7 následovně: “práce vykonávaná po dobu 4 hodiny za směnu a delší.”
Požadavky na bezpečnostní přestávky se tedy nutně netýkají všech zaměstnanců, pracujících u počítače, ale jen těch z nich, kteří u počítače tráví alespoň polovinu, ze své osmihodinové směny.
V případech, kdy je zaměstnanec vystaven riziku působení zrakové zátěže, je nutné pro ochranu jeho zdraví, aby uplatňoval bezpečnostní přestávky.
Dle nařízení vlády platí, že práce se zrakovou zátěží musí být v zájmu omezení jejího nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnance přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.
Bezpečnostní přestávka se započítává do pracovní doby. Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby také.
Pokud není zajištěno střídání činností zaměstnanců, pak je bezpečnostní přestávka vlastně volnem. Zaměstnanec si tak může dělat “cokoliv.” Nutné je ale uvědomit si smysl přestávky – to je omezení negativního působení zrakové zátěže. Proto je nutné, opravdu vstát od počítače a těch 5 až 10 minut se do něj, ani do jiných zobrazovacích jednotek, nedívat.
Ideální je přestávku využít k procvičení a protažení celého těla. Přeci jen, práce v sedě také není ze zdravotního hlediska nic moc.
Zaměstnanci mohou bezpečnostní přestávku klidně využít k přípravě teplého nápoje a tím se i odreagovat, z relaxovat. Například kvalitní, čerstvě pražená káva, která provoní celé pracoviště, dokáže povzbudit ducha i tělo. Vypít ji, je potom ideální někde u okna, na terase, při pohledu do zeleně. Nebo prostě jen zavřít oči a chvíli relaxovat. Hlavně zapomenout na monitory, ale i na telefony.
V praxi zpravidla není problém v tom, že by si zaměstnanci nemohli přestávku vybrat. Častěji je problém v tom, že to nedělají.
 |
 |
