BOZPforum.cz Magazín Logo

Nové prováděcí předpisy k bezpečnému provozu VTZ a TZ

Chcete na BOZPforum.cz publikovat?
Hledáme autory odborných článků, kteří mají co říct. Zajistíme, aby váš názor bylo vidět!
Ozvěte se na [email protected].

Zákon 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení nabývá účinnosti 1.7.2022, nicméně prováděcí předpisy a jejich obsah v téměř finálním provedení se objevuje v aplikaci ODok Úřadu vlády České republiky jen několik dní před předpokládaným vydáním a to 22.6.2022. Celková doba přípravy těchto předpisů byla dle MPSV více než 5 let.

Hned na začátek si řekněme, čemu věnovat nejméně pozornosti – je to NV o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice. V §10 bylo zařazeno přechodné ustanovení, které říká, že osvědčení o odborné způsobilosti v elektrotechnice vydaná přede dnem nabytí účinnosti se dle tohoto nařízení vlády považují za doklad o odborné způsobilosti, přičemž pracovníci znalí a pracovníci znalí pro samostatnou činnost jsou považováni za elektrotechnika, pracovníci pro řízení činnosti a pracovníci pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníci pro řízení provozu jsou považováni za vedoucího elektrotechnika.

Ostatní prováděcí předpisy žádná přechodná ustanovení ve svém návrhu nemají a stanovují zaměstnavatelům řadu povinností s okamžitou platností. Ty se tak stávají naprosto nesplnitelnými, avšak s dalekosáhlými právními dopady pro odpovědné osoby určené zaměstnavatelem.

Tento článek nepostihuje všechny požadavky připravované legislativy, ale zaměřuje se na ty nejdůležitější, které vyžadují okamžitou aktivitu k dosažení souladu s legislativou.

Důležité je upozornění, že zákon č. 250/2021 Sb. a připravovaná NV se nevztahují na společenství vlastníků jednotek a majitelů bytů a rodinných domů i přesto, že společenství vlastníků mají právní subjektivitu. Pokud je činnost zaměstnavatele, jako např. obchod, provozována v domě se společenstvím vlastníků, je třeba plnit si dané povinnosti samostatně a nespoléhat se na revize zajištěné pronajímatelem, pokud k plnění těchto povinností nemají zvláštní smluvní ujednání.

Plynová zařízení

V připravovaném nařízení v §5 jsou definice plynových zařízení. Zásadní akcí pro červenec je provedení pasportizace toho, co zaměstnavatel fyzicky vlastní a provozuje, a provést nové zařazení technologií pod patřičnou skupinu VTZ plynových. Rozdělení je zcela nové a nelze vycházet ze zažitého. Nově sem patří SHZ (Stabilní hasicí zařízení).Tato zařízení jsouhistoricky a dlouhodobě vedena jako vyhrazené požární zařízení, nově však i jako vyhrazené zařízení plynové. Na zařízení se tak budou provádět 2 typy kontrol. Výrobce SHZ i HZS (podle vyhlášky č. 246/2001 Sb.) kontroluje pouze části výrobku a rozvody inertních plynů nekontroloval v praxi nikdo. K instalaci SHZ je nutné oprávnění a stanovisko od TIČR. Přetlak v zařízeních totiž může dosahovat nebezpečných parametrů až 450 bar. V praxi je velmi důležitá i kontrola rozvodů plynu (např. upevnění). Je tedy nutné provést kontrolu provozuschopnosti a revizi plynového zařízení 2 osobami namísto jedné, jak bylo doposud.

Nově je také třeba zařadit např. rozvody vzduchu od pracovního přetlaku 16 barů a další zařízení v souladu s ust. §5.

Další povinnosti zaměstnavatelům stanovuje přehledně §15. Provozovatel vyhrazeného plynového zařízení musí zejména:

  • při uvedení vyhrazeného plynového zařízení do provozu jmenuje osobu odpovědnou za provoz tohoto zařízení a zajistí její zaškolení s ověřením znalostí,
  • zajistí do jednoho měsíce od uvedení vyhrazeného plynového zařízení do provozu vypracování místního provozního řádu v souladu s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zpracovaného pro konkrétní místní podmínky, (toto není třeba pro malé kotle do 50kW a rozvody plynu k nim)

  • vede a uchovává předepsanou průvodní technickou dokumentaci, provozní  dokumentaci a evidenci vyhrazeného plynového zařízení v rozsahu a za podmínek stanovených v právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP,

  • vede o provozu vyhrazeného plynového zařízení záznamy (provozní deník) v souladu s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, uchovává provozní deník nejméně po dobu 10 let od provedení posledního záznamu,

  • zajistí provádění  provozních revizí a kontrol vyhrazeného plynového zařízení ve lhůtách stanovených tímto nařízením,

Poté, co provedete pasportizaci vašich zařízení, musíte dle §22 vytvořit harmonogram revizí a kontrol, stanovit osobu odpovědnou, shromáždit dokumentaci výrobců, případně vytvořit MPBP a zavést provozní deníky ke všem zařízením.

Harmonogram revizí a kontrol vypracovává provozovatel pro období následujících šesti let a jeho obsahem jsou všechna provozovaná vyhrazená plynová zařízení včetně uvedení konkrétních termínů provedení revizí a kontrol. Provozovatel harmonogram průběžně doplňuje a aktualizuje.

Není jasné, jestli stačí napsat, že provozuji 14 kotlů do 50kW a 15.6.2023 provedu po 3 letech revizi, nebo musíme vypsat 14 názvů zařízení a termíny. Předpisy v tomto nejsou jednotné a vnáší to zmatek do toho, jak má vypadat harmonogram revizí.

Perioda provozní revize a kontroly jsou pro všechny typy VTZ plynových 3 roky pro revizi a 1 rok pro kontrolu.

Osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona se nevyžaduje pro kontroly vyhrazených plynových zařízení a pro jejich obsluhu. Provozovatel vyhrazeného plynového zařízení před určením osoby k obsluze a kontrolám zajistí její prokazatelné seznámení včetně ověření znalostí právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci souvisejících s vyhrazeným plynovým zařízením.

Délka platnosti této způsobilosti není předpisem nijak definována. Může však být uvedena v příslušných TPG (plynárenské standardy např. TPG 90501), které jsou považovány dle Zákoníku práce jako předpis k zajištění BOZP.

Zdvihací zařízení

Zásadní změnou nového NV jsou definice toho, co doposud nebylo vyhrazeným zdvihacím zařízením, ale stává se jím nově dle §3Za vyhrazená zdvihací zařízení se tak nově považují jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickýmpohonem o nosnosti od 1 000 kg a s ručním pohonem o nosnosti od 5 000 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene. Dříve tomu tak bylo pouze od 5tun. Povinnosti se školením a revizemi se tedy dotknou celé řady technických zařízení, kde jsme doposud prováděli pouze technickou kontrolu 1x ročně či elektro-revize přívodu.

Nové povinnosti platí i pro pracovní plošiny s motorickým pohonem a výškou zdvihu přesahující 1,5 m, pojízdné zdvihací pracovní plošiny, závěsné plošiny i stožárové šplhací pracovní plošiny. Dříve se povinnosti vztahovaly na ty se zdvihem osob nad 3m.

Dle předkládací zprávy nová nařízení vlády nevytváří finanční dopad do rozpočtu ČR a přínos pro firmy je veskrze pozitivní. Zde nelze víc než nesouhlasit. Nová legislativa je pro zaměstnavatele významnou novou byrokratickou a finanční zátěží.

Dále se jako vyhrazené zařízení stanovují výtahy pro dopravu osob, osob a nákladů, nebo jen nákladů a svislé zdvihací plošiny, které jsou trvalou součástí budov s povolenou dopravou osob a nákladu, přesahující nosnost 100 kg a výškou zdvihu přesahující 2 m, stavební výtahy pro přepravu osob a nákladu, regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy a jejich přesuvny.

Za vyhrazená zdvihací zařízení se nepovažují zdvižné vozíky. Pokud tedy zvedáme člověka v koši připevněném k vidlicím VTZ, nejedná se o provoz a obsluhu vyhrazeného zdvihacího zařízení. Mobilní zdvihací plošiny (MEWP) takovým zařízením jsou a jejich použití bude významně komplikovanější než někoho zvednout na VZV.

Pro zaměstnavatele jsou zásadní požadavky na bezpečnost vyhrazených zdvihacích zařízení stanovené v §10.

Provozovatel vyhrazeného zdvihacího zařízení udržuje vyhrazené zdvihací zařízení v takovém technickém stavu, aby byl zajištěn jeho bezpečný a spolehlivý provoz v souladu s požadavky uvedenými v příloze č. 1. V případě výskytu nebezpečných situací přímo ohrožujících zdraví zúčastněných osob bezprostředně vyřadí vyhrazené zdvihací zařízení z provozu.

V příloze č. 1 najdeme požadavky na novu dokumentaci BOZP – Vedle již známého Systému bezpečné práce pro jeřáby je nutné nově vytvořit tzv. Pracovní systém u pracovních plošin před jejich použitím. V příloze č. 1 v bodu 2.3.1 naleznete, co „Pracovní systém“ musí obsahovat.

Zákon předjímal, že je nutné mít zajištěnu technickou dokumentaci u výrobce nebo dodavatele vyhrazeného zdvihacího zařízení, pokud není u tohoto zařízení k dispozici; pokud výrobce nebo dodavatel zanikli a není právní nástupce výrobce nebo dodavatele, stanoví požadavky pro bezpečný provoz vyhrazeného zdvihacího zařízení místním provozním bezpečnostním předpisem. Je nutné doplnit veškeré MPBP, pokud nemáte k dispozici původní dokumentace.

Dále je třeba udržovat technickou dokumentaci, provozní knihu vyhrazeného zdvihacího zařízení, písemné doklady o opravách, prohlídkách, kontrolách, inspekcích, revizích a zkouškách v řádném stavu a umožnit provádění zápisů a záznamů oprávněnými osobami.

Dále je třeba zajistit podmínky pro provádění prohlídek, kontrol, inspekcí, revizí a zkoušek na vyhrazeném zdvihacím zařízení a jejich řádné vykonání ve lhůtách stanovených v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Zde není předpis pro zdvihací zařízení jednotný s ostatními nařízeními a nestanovuje taxativně povinnost sestavit harmonogram revizí, kontrol a inspekcí jako třeba u plynových zařízení. Nicméně je nutné jej mít z pohledu zákona č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 101/2005 Sb.

Dále je třeba disponovat jmenovanou pověřenou osobou odpovídající za provoz vyhrazených zdvihacích zařízení, která musí být odpovídajícím způsobem vyškolena. Rozsah a četnost školení musí být stanoveny v písemné podobě provozovatelem vyhrazeného zdvihacího zařízení, jejich periodicita ale není nijak určena a je tak zřejmě čistě na provozovateli, jakou si stanoví. Pověřená osoba za jeřáby musí být ve smyslu čl. 4.2 ČSN ISO 12480-1 (1999) pouze odpovídajícím způsobem vyškolena. Bylo by proto nadbytečné a zatěžující pro provozovatele, kdyby pověřená osoba skládala také zkoušku obdobnou jako bude mít nově obsluha vyhrazených zdvihacích zařízení, viz dále.

Osobou způsobilou k obsluze vyhrazených zdvihacích zařízení nebo k vázání břemen je fyzická osoba splňující požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která absolvovala školení s praktickým zácvikem, v němž pracovala pod dozorem kvalifikované osoby (jeřábníka, obsluhy zařízení nebo vazače) provozovatele těchto zařízení.

Není jasné, jak je toto možné naplnit u nových zařízení a závodů, kde není osoba se zkušenostmi. Na konci školení je třeba udělat zkoušku. Uchazeč před zkušební komisí jmenovanou provozovatelem vyhrazeného zdvihacího zařízení zodpoví otázky. Ty si zřejmě vymyslí komise sama. Zkušební komise se skládá z předsedy a nejméně dvou dalších členů. Předsedou komise musí být revizní technik vyhrazených zdvihacích zařízení s osvědčením v rozsahu pro daný druh vyhrazeného zdvihacího zařízení. Obsah funkce předsedy a další podmínky jednání takové komise předpis nestanovuje a lze očekávat velkou lidovou tvořivost.

Zásadní je, že zde je přechodné období pro původní způsobilosti. Od data platnosti nového NV je možné zdvihat osoby v plošinách, dokud nebudou mít zkoušku od komise a revizního technika. Doba platnosti je omezena na 2 roky

Tlaková zařízení

Prvním krokem bude pasportizace a začlenění provozovaných zařízení do skupiny VTZ, která splňují definici tlakového zařízení. Patří sem tedy dle očekávání tlakové nádoby a kotle s nejvyšším pracovním tlakem vyšším než 0,5 bar, a to

  1. parní a kapalinové kotle, jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a teplota pracovní tekutiny převyšuje při tomto tlaku bod varu pracovní tekutiny,
  2. tlakové nádoby, jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, toxické a výbušné kapaliny skupiny 1 o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při tlaku 0,5 bar; za tlakovou nádobu jsou považovány též vyvíječe páry typu pára/pára a typu horká voda/pára a vyvíječe páry bez nebezpečí přehřátí,
  3. nádoby na plyny sloužící k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než + 50 °C nebo u nichž při teplotě + 50 °C je absolutní tlak (tenze) par vyšší než 3 bar od zdroje na místo spotřeby.

Naopak topič nízkotlakých teplovodních kotlů, které se neřadí mezi vyhrazená zařízení, musí splňovat úplně jiné požadavky na odbornou způsobilost. Souhrnně „Topič nízkotlakých parních kotlů“, a „Revizní technik nízkotlakých kotelen“ jsou kvalifikace, které nespadají pod návrh nařízení vlády, které se týká vyhrazených tlakových zařízení, protože nízkotlaké a teplovodní kotle nejsou vyhrazeným technickým zařízením, ale platí pro ně jiný předpis – vyhláška ČUBP č. 91/1993 Sb.

Zaměstnavatel musí stanovit písemně odpovědnou osobu nejen pro kotle, ale i pro tlakové nádoby viz příloha č. 5 část I odst.3), kde najdete výčet odpovědnosti.

Rozpis revizí a zkoušek (výchozí revize, provozní revize, vnitřní revize, zkouška těsnosti, tlaková zkouška, periodická zkouška, mimořádná revize) stanoví provozovatel vyhrazeného tlakového zařízení v plánu revizí a zkoušek. Zde tomu neříkáme harmonogram jako u plynových zařízení. Lhůty nesmí být delší, než jsou uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení, pokud tak nestanoví jiný právní předpis. Odlišný způsob provedení a odlišné lhůty revizí a zkoušek, které nejsou uvedeny v průvodní technické dokumentaci výrobce, v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, povoluje pověřená organizace odborným stanoviskem podle zákona. Před uplynutím stanoveného období platnosti rozpisu revizí a zkoušek se zpracuje nový tak, aby v době skončení platnosti stávajícího mohl okamžitě vstoupit v platnost.

Kotle mají provozní revize každé 3 – 6 měsíců, stabilní nádoby 1x za rok a vnitřní revize probíhají 1x za 5 let. Tlakové zkoušky se dělají shodně u kotlů i nádob po 10 letech. Více naleznete v příloze č. 2.

Způsobilost topiče kotle je velmi složitě definována a je třeba předpis projít. K obsluze tlakových nádob, např. kompresorů, je způsobilá taková osoba, která byla řádně seznámena s ustanoveními předpisů a příslušných pokynů k provozu tlakových nádob, prakticky zacvičena v obsluze nádob a prokazatelně přezkoušena. O zacvičení a prověření znalostí musí být učiněn zápis podepsaný zkušebním orgánem, kterým je revizní technik nebo osoba odpovědná za provoz nádob, a zaměstnancem pověřeným obsluhou tlakových nádob.

Obsluhovat kompresor či tlakové nádoby není možné tehdy, pokud to školil např. technik BOZP či jiná odpovědná osoba. Nově je třeba najmout revizního technika. Obsah školení a kompetence získaná školením jsou vyjmenované v příloze č. 5.

Elektrická zařízení

Elektrická zařízení se dělí na vyhrazená a nevyhrazená. Za vyhrazená elektrická zařízení se považují zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a to elektrická zařízení pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod, distribuci a odběr elektrické energie a elektrické instalace staveb a technologií, a hromosvody (zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.)

Za vyhrazená elektrická zařízení se nepovažují ruční elektromechanické nářadí, elektronické přístroje a elektrické spotřebiče do napětí 400 V, pokud nejsou určené pro pevné připojení k elektrické síti tj. do svorkovnice rozvaděče, prodlužovací šňůry a odpojitelné přívody, zdravotnické elektrické přístroje, elektrická zařízení strojního zařízení, které je považováno za stanovený výrobek tj. má CE, elektrická zařízení a instalace s charaktery proudu nebo napětí, které nepředstavují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, pokud nejsou určeny k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par nebo prachů.

Prací na vyhrazeném elektrickém zařízení se rozumí montáž, demontáž, oprava, prohlídka, kontrola, údržba, zkoušení, měření a revize vyhrazeného elektrického zařízení, všechny úkony pro zajištění a odjištění pracoviště. Tyto práce vyžadují oprávnění pro práci dle přílohy č. 1 a stanovují se pro ně kódy E1-E3 dle napětí, výbuch a nevýbušné prostředí se označuje jako A-B a pro montáž, opravy a zkoušky se používají jednotlivá písmena. Viz příloha č. 1.

V § 4 nařízení vlády se zařazují vyhrazená elektrická zařízení do tříd I. a II., přičemž v I. třídě jsou zařízení více nebezpečná než ve druhé, kam spadají všechna ta, která nejsou ve výčtu pro třídu první, zjednodušeně tedy jen hromosvody. Vyhrazené elektrické zařízení I. třídy podle § 4 odst. 1 lze uvést do provozu jen na základě osvědčení vydaného pověřenou organizací podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona, které provozovatel uchovává po celou dobu provozu vyhrazeného elektrického zařízení, tím je myšlen TIČR t.č. Tento princip je uplatněn u všech VTZ dle zákona.

Požadavky na bezpečnost provozovaných vyhrazených elektrických zařízení.

Vyhrazené elektrické zařízení lze provozovat pouze pokud byl jeho stav ověřen v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci provedenou prohlídkou, zkouškou, kontrolou a revizí, které byly provedeny ve lhůtách stanovených řádem prohlídek, údržby a revizí podle odstavce 4, který musí být pro tento účel zpracován.

AKCE: Zpracujte řád prohlídek, údržby a revizí pro VZ elektrická.

V řádu prohlídek, údržby a revizí pro provoz vyhrazeného elektrického zařízení se stanoví

  • jednotlivé úkony prohlídek, zkoušek a údržby, včetně preventivní údržby, s přihlédnutím k požadavkům výrobce jednotlivých vyhrazených elektrických zařízení obsaženým v jejich průvodní dokumentaci, k právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při prácia k provozním podmínkám vyhrazených elektrických zařízení,

  • pravidelné intervaly provádění úkonů podle písmene a),

  • způsob evidence výsledků prohlídek, zkoušek, údržby a evidence zjištěných a odstraněných závad při provozu a údržbě vyhrazeného elektrického zařízení,

  • lhůty revizí musí v souladu s přílohou č. 5 k tomuto nařízení tj. následující tabulka:

Vyhrazená elektrická zařízení, pro které nestanovuje tato příloha lhůtu, mohou být revidována dle lhůt, které jsou stanoveny v dalších právních a ostatních předpisech k zajištění ochrany a zdraví při práci např. protokol o určení vnějších vlivů.

Podle objektu a prostoru Revizní lhůty
V objektech určených pro administrativní činnost 5 let
V objektech určených pro výrobu, vzdělávání (školy, mateřské školy), ubytování (hotely, ubytovny, kempy a jiná ubytovací zařízení) a lékařské účely 3 roky
Elektrické zařízení v objektu, který dle požárně bezpečnostního řešení umožňuje přítomnost více než 200 osob 2 roky
Prozatímní zařízení stavenišť 0,5 let
Pojízdné a převozné prostředky 1 rok
Prostory s nebezpečím požáru a výbuchu 3 roky
Prostory mokré a s trvalým výskytem korozivních nebo znečišťujících látek 1 rok

Ochrana před účinky atmosférické a statické elektřiny Revizní lhůty
LPS7) chránící kritické systémy 2 roky
LPS7) chránící ostatní objekty nebo zařízení 4 roky

Provozovatelé, kteří mají zpracován řád preventivní údržby, kdy pravidelnými kontrolami a údržbou je zajišťována minimalizace rizik souvisejících s provozem elektrických zařízení, mohou ve svém řádu preventivní údržby stanovit lhůty pravidelných revizí až dvojnásobné dle tabulky.

Tím nejsou dotčené kontroly a revize elektrických zařízení nevyhrazených dle ČSN 331600 ed. 2, Změna 2, která platí od roku 2022 a řada firem nezaznamenala posunutí např. u počítačů na 96 měsíců s tím, že revizi provádí revizní technik a po 2 letech provádíme kontrolu osobou s kvalifikací elektro. Nicméně norma odkazuje na zrušenou vyhlášku č. 50/1978. Nově tedy někdo s §6 – elektrotechnik.

V § 8 se stanovují požadavky na bezpečnost při činnosti na vyhrazených elektrických zařízeních.

Zde je zásadní výčet následujících minimálních požadavků na bezpečnost při činnosti na vyhrazených elektrických zařízeních, kterým se rozumí:

  • provozování vyhrazeného elektrického zařízení jen tehdy, pokud jsou činnostmi na tomto zařízení pověřovány pouze fyzické osoby odborně způsobilé v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, neurčil-li výrobce další požadavky na odbornou způsobilost s ohledem na rizika činnosti na tomto zařízení,
  • vyhodnocení elektrického rizika před zahájením práce na vyhrazeném elektrickém zařízení nebo jeho obsluhy, podle něhož musí být stanoveno, jak budou práce nebo obsluha vykonávány a jaká opatření budou pro zajištění bezpečnosti při těchto činnostech provedena,
  • školení každé fyzické osoby vykonávající činnosti na vyhrazeném elektrickém zařízení, s ním nebo v jeho blízkosti o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně místních provozních bezpečnostních předpisů, týkajících se jejich činnosti,

AKCE: určení fyzické osoby odpovědné za elektrické zařízení, která odpovídá za bezpečný provoz vyhrazeného elektrického zařízení na základě písemného pověření – přípustná je listinná nebo elektronická podoba, vydaného právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která vyhrazené elektrické zařízení provozuje,

Komentář: Je možné využít jmenování dle NV č. 101/2005 Sb. a jde o návaznost na požadavky evropské normy EN 50110-1 a „ČSN EN 50110-1 ed.3 – Obsluha a práce na elektrických zařízeních. Edice 3 požaduje již od roku 2017 jmenování této osoby. Pokud nemáte, je třeba dopracovat.

  • pro každou práci na vyhrazeném elektrickém zařízení stanovení vedoucího práce, který za danou činnost odpovídá; před zahájením dané práce se provede rozbor její složitosti, aby byla pro její výkon zvolena osoba s vhodnou odbornou způsobilostí. Vedoucího práce na vyhrazeném elektrickém zařízení může vykonávat pouze osoba znalá.

AKCE: K naplnění požadavků doporučujeme pracovat dle příkazu B, který musí zahrnovat požadavky uvedené výše.

§9 a 10 popisují požadavky na práci revizního technika a stanovují požadavky na výstup jeho práce a obsah revize.

Petr Kaňka
HSE consultant at Kashioka Solutions s.r.o.
×
Petr Kaňka
HSE consultant at Kashioka Solutions s.r.o.

Byl pro vás příspěvek užitečný?

Hodnotit mohou pouze registrovaní uživatelé. Score: 5 / 5. Počet hodnotících: 22

Doposud nikdo nehodnotil. Buďte první, kdo příspěvek ohodnotí.

Pokud se vám příspěvek líbil...

Sledujte nás také na sociálních sítích.

Omlouváme se, že pro vás nebyl tento příspěvek užitečný a děkujeme za vaši zpětnou vazbu.

Pojďme tento článek vylepšit!

Řekněte nám, co bychom mohli vylepšit?

Chcete na BOZPforum.cz publikovat?
Hledáme autory odborných článků, kteří mají co říct. Zajistíme, aby váš názor bylo vidět!
Ozvěte se na [email protected].

Odběry
Upozornit na
guest


4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Dle počtu hlasů
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře

Buďte vždy v obraze

Hlavní partner webu

Logo happyend

Partneři webu

logo CRAA
  KARO logo APTI logo technicka-zarizeni.cz logo vakinfo.cz-logo

Září 2022
Nebyla nalezena žádná událost!

BOZPforum.cz - logo
O nás
BOZPForum.cz je největší komunitní portál zaměřující se na problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v Česku a na Slovensku, jehož hlavním cílem je šířit povědomí o bezpečnosti.
Portál je určen nejen k diskusi odborníků, ale také celé široké veřejnosti, která má zájem na zajištění bezpečnosti a na aktuálních, odborných a relevantních informacích z tohoto oboru, ale také mnohých dalších. Na BOZPForum.cz nenajdete pouze diskusní prostor, ale také informace, články a zajímavosti ze světa bezpečnosti, fotografie, videa a nabídku zajímavých kurzů a seminářů.

Kontaktujte nás: [email protected]
Copyright: Ing. Vít Hofman 2021
Vytvořeno k záchraně životů!
apartmentfile-addgraduation-hatuserscalendar-fullbubble
4
0
Sdělte ostatním svůj názor!x
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram