Ničivé tornádo na Hodonínsku ničilo vše, co mu stálo v cestě. Zanechalo za sebou trosky a torza objektů, zničenou infrastrukturu, vozidla a mnoho dalšího, včetně několika firem. Na řadu tedy přišly likvidační práce. Je zřejmé a logické, že se při odstraňování důsledků tornáda budou předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci více, či méně ignorovat. Především s ohledem na čas a peníze. Tento článek tedy spíše jen připomíná možnosti a povinnosti zaměstnavatele v případě mimořádných událostí, jako jsou živelné pohromy.
Úvodem nutno zdůraznit, že povinnosti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) musí zaměstnavatel uplatňovat i v případě likvidace následků mimořádných událostí. Zákoník práce neukládá žádnou výjimku, která by v těchto případech umožňovala výkon práce bez řádných opatření nebezpečným způsobem.
Pokud při likvidaci živelné pohromy dojde k úrazu, může se jednat o úraz pracovní se všemi důsledky a odpovědnostmi z toho plynoucími!
Mezi hlavní rizika, která při likvidaci následků tornáda mohou zaměstnance ohrožovat, patří:
Mezi základní bezpečnostní opatření proti výše uvedeným rizikům, patří zejména:
Vhodné je pamatovat také na požární ochranu. Zejména v případě, kdy se bude v troskách objektu provádět broušení, řezání, pálení či svařování, je vhodné mít k dispozici hasící prostředky (především přenosné hasicí přístroje) a místo po takové činnosti dostatečně dlouhou dobu kontrolovat.
Zákoník práce na živelné pohromy pamatuje. Umožňuje zaměstnavateli zaměstnance k likvidaci škod za stanovených podmínek využít, ale stejně tak, umožňuje zaměstnancům vyhnout se zaměstnání při likvidaci škod na vlastním majetku.
Zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu [odst. (4), § 41, Zákoníku práce].
Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin, zaměstnanec mladší 18 let po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
Odpočinek podle výše uvedeného ustanovení může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech [písm. e), odst. (2), § 90, Zákoníku práce].
V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech [písm. e), odst. (3), § 91, Zákoníku práce].
Jestliže byl zaměstnanec převeden na jinou práci, za niž přísluší nižší mzda nebo plat, k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků (odst. (4), § 41), nebo přísluší mu za dobu převedení doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením [písm. c), odst. (1), § 139, Zákoníku práce].
Zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele v těchto případech nepřísluší, není-li dále v tomto zákoně stanoveno jinak, nebo není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak. Zvláštní právní předpisy upravující překážky v práci z důvodu obecného zájmu tím nejsou dotčeny.
O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci, při opatřeních proti infekčnímu onemocnění, při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, při živelních událostech, nebo v obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout [§ 202, Zákoníku práce].
Nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku [písm. b), § 207, Zákoníku práce].
Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu zejména za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek [písm. b), odst. (2), § 224, Zákoníku práce].
Závěrem nutno připomenout, že zaměstnavatel má v oblasti prevence mimořádných událostí Zákoníkem práce uložené jisté povinnosti.
Zaměstnavatel je povinen přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí.
S ohledem na čerstvé zkušenosti z Hodonínska může být vhodné, doposud připravená opatření přehodnotit a případně aktualizovat.
Nezbývá, než všem osobám, které se přímo podílejí na likvidaci následků ničivého tornáda popřát hodně sil, trpělivosti a zdaru a úrazy, aby se jim vyhýbaly obloukem. Rizika rozhodně nepodceňujte a i v těchto “bojových” podmínkách pracujte vždy maximálně bezpečně.
 |
 |
