Požárně bezpečnostní zařízení tvoří jeden ze základních pilířů požární ochrany většiny moderních, ale často i starších objektů. Jde o zařízení, která mají zamezit či omezit riziko vzniku požáru nebo pomoci se zdoláváním požáru či evakuací osob z hořícího objektu. Jde tedy o zařízení, která v případě požáru chrání lidské životy, zdraví a majetky a i proto je potřeba provádění jejich kontrol nepodceňovat. Tento článek se pokusí vysvětlit, jak se ke kontrolám těchto zařízení správně postavit.
Na úvod není od věci připomenout, jaké druhy požárně bezpečnostních zařízení známe a o kterých bude v tomto článku řeč.
Některá požárně bezpečnostní zařízení označujeme za tzv. vyhrazená, pro něž jsou stanoveny přísnější požadavky.
Mezi vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení patří:
Povinnost provádět kontroly požárně bezpečnostních zařízení vyplývá ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně a zejména jeho prováděcí vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci.
Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu stanoveném
nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo prováděcí dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.
Při kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení, u něhož není k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, se postupuje podle průvodní dokumentace a podmínek stanovených výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu požárně bezpečnostního zařízení.
Kontrolu provozuschopnosti smí provádět výhradně osoby, které jsou držiteli osvědčení
O kontrole provozuschopnosti musí být pořízen doklad, jehož základní obsah je stanoven rovněž vyhláškou.
V případě tzv. vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení nebo stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha).
Je důležité chápat smysl fungování požárně bezpečnostního zařízení. To, že např. požární dveře jsou fyzicky zcela v pořádku a plně funkční ještě neznamená, že je plně funkční i požárně bezpečnostní zařízení.
Požadavky na požárně bezpečnostní zařízení vyplývají ze schválené projektové dokumentace – požárně bezpečnostního řešení objektu. A právě požárně bezpečnostní řešení musí být výchozím podkladem pro provedení každé kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení.
Pokud např. projekt vyžaduje instalaci požárních dveří EI (brání šíření požáru), ale fyzicky jsou nainstalované dveře EW (omezují šíření požáru), jde o zásadní pochybení a takové dveře při kontrole nemohou být shledány provozuschopnými, protože v rámci objektu, jako celku, neplní svou funkci (nebrání šíření požáru).
Stejně tak je tomu u všech ostatních požárně bezpečnostních zařízení. Aby tato zařízení plnila svou funkci, musejí odpovídat ověřené projektové dokumentaci. A osoba, která kontrolu provozuschopnosti provádí, musí mimo jiné ověřit, že tomu tak ve skutečnosti je.
Např. o systému nouzového osvětlení nelez napsat, že je provozuschopné, přestože všechna svítidla svítí požadovanou dobu nejméně 1 hodina, pokud v prostoru oproti projektové dokumentaci chybí např. 2 ks svítidel.
Osoby provádějící kontroly by si také měli dát pozor na průvodní dokumentaci zařízení. Výrobce může požadovat provádění kontrol nad rámec požadavků právních předpisů. Např. provádět měsíční zkoušky u požárních vrat. Tyto je nutné nejen provádět dle pokynů výrobce, ale také prokazatelně evidovat. Při roční kontrole pak musí být ověřeno i toto a je na uvážení kontrolora, zda zařízení, u nějž neprobíhají kontroly v souladu s požadavky výrobce, označí za provozuschopné či nikoliv.
Rozhodně si ohlídejte, aby doklad o kontrole provozuschopnosti měl všechny náležitosti požadované vyhláškou.
Při kontrolách se v praxi často zapomíná na některé druhy požárně bezpečnostních zařízení. Možná proto, že se na první pohled jako zařízení úplně nejeví. Jde např. o požární nátěry nebo požární obklady. Naopak kontrolovat neotevíratelné požární okno může být defakto zbytečné, jelikož jde o trvalou součást zdi.
Rovněž si ohlídejte, aby z dokladu o kontrole provozuschopnosti zařízení bylo patrné, že jste prověřili všechny funkční části zařízení. Např. u požárních dveří, že funguje samozavírací zařízení, koordinátor pohybu nebo že je v pořádku kouřové těsnění. U zkrápěných uzávěrů je nutné ověřit nejen funkčnost samotného uzávěru, že se uzavře, ale také funkčnost vodního zkrápění a pokud jsou instalovány, tak i funkčnost kouřových či jiných hlásičů.
Budete-li kontrolovat požární suchovod např. na žebříku, nezapomeňte na předepsaný zkušební tlak 12 bar.
V praxi se ukazuje, že je spousta kontrol provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení prováděna velmi povrchně, bez jejich dostatečné znalosti a zejména, bez znalosti objektu jako celku.
Značně na škodu celé věci je také skutečnost, že způsob a obsah kontrol provozuschopnosti dosti požárně bezpečnostních zařízení není závazně dán žádným předpisem a ani výrobcem. V praxi jde často např. o požárně odolné výtahy, evakuační výtahy nebo poslední dobou tolik zmiňovaná tlačítka TOTAL a CENTRAL STOP. Osobě, která kontrolu provádí tak nezbývá, než kontrolu provést dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a ideálně její průběh dostatečně popsat v dokladu o kontrole.
Závěrem však lze všem provozovatelům požárně bezpečnostních zařízení doporučit, aby si pro kontrolu těchto zařízení vybrali dostatečně kvalifikovanou a odbornou osobu a této poskytli nejen všechny potřebné podklady, ale zejména ji dali dostatečný prostor pro kontrolu. Není nic smutnějšího než požárně bezpečnostní zařízení, do jehož pořízení provozovatel investoval značné finanční prostředky, další prostředky investuje do jeho kontrol a ve finále, při požáru, není funkční a neochrání lidské životy, zdraví a ani majetek provozovatele.
 |
 |
