K jedné z největších průmyslových explozí zachycených kamerou a dost možná k jedné z největší průmyslové explozí vůbec, došlo dne 12. srpna 2015 v přístavu, v čínském městě Tchien-ťin (ukázat na mapě). Přístav, který je desátým největším na světě, slouží mimo jiné i pro uskladnění nebezpečných chemických látek.

Příčina exploze

Vyšetřování ukončené v únoru roku 2016 ukázalo, že příčinou exploze byla přehřátá nádoba se suchou nitrocelulózou. Nitrocelulóza je vysoce hořlavou látkou a silnou trhavinou. Nitroceluloza se používá jako jedna ze složek průmyslových trhavin, např. důlní a sklaní trhaviny PERUTIN-E.

Celá havárie byla z počátku značně cenzurovaná vládou a kromě pár uniklých videií se o ní příliš nevědělo.

Nitrocelulóza však v případě Tchien-ťin byla jen roznětkou. V areálu se nacházelo obrovské množství lodních kontejnerů, včetně asi 700 tun kyanidu sodného. Kyanid sodný je látka, která při inhalaci způsobuje smrt. Při jeho termickém rozkladu vznikají nebezpečné hořlavé plyny nebo výpary včetně kynovodíku.

V přístavu byly ale i další nebezpečné chemické látky. Čína přesný soupis látek nezveřejnila. Z dostupných informací je ale velmi pravděpodobné, že se na místě nacházelo značné množství zejména:

• karbidu vápenatého (při požáru vzniká hořlavý oxid uhelnatý, oxid uhličitý a další toxické a hořlavé plyny, včetně acetylénu),
• dusičnanu draselného (látka podporující hoření uvolňováním kyslíku, při požáru se uvolňují oxidy dusíku);
• dusičnanu amonného ( látka podporující hoření uvolňováním kyslíku, při požáru uvolňuje oxidy dusíku a amoniak - čpavek).

Mnohé ze skladovaných látek zřejmě reagovaly s velkým množství dodávané požární vody pro hašení původního požáru nitrocelulózy za současného uvolňování hořlavých a toxických plynů.

Po určité době hašení prvotního požáru a nahromadění dostatku hořlavých a výbušných plynů v atmosféře nad skladištěm, již nic nebránilo dvojici masivních explozí.

Exploze a jejich důsledky

První exploze měla sílu ekvivalentu tří tun TNT, druhá, která přišla přibližně o 30 sekund později, již byla mnohem silnější a rovnala se 21 tunám TNT.

Někteří laici přirovnávali výbuch k výbuchu atomové bomby. To je však zcela zcestné. Atomová bomba "Little Boy" svržená na Hirošimu před koncem 2. světové války, měla ekvivalentní sílu 13 000 tun TNT! Byla tedy více než 600x silnější, než exploze v Tchien-ťinu.

I přesto byly oba výbuchy opravdu masivní. Vyžádaly si 173 mrtvých, včetně desítek životů hasičů a více než 700 zraněných osob.

V důsledky výbuchů došlo k evakuace oblastí ve vzdálenosti 3 km od epicentra. Výbuch poškodil na 17 000 domácností a na 2300 firem. Více než 6300 lidí zůstalo zcela bez střechy nad hlavou. Jako dočasné útočiště jim posloužili zejména místní školy a jiné veřejné budovy.

Výbuchy byly natolik silné, že někteří lidé se zprvu domnívali, že jde o zemětřesení. Výbuchy byly zaznamenány i z kosmu, družicovými snímky.

Naskýtá se otázka, do jaké míry vznik explozí zapříčinili sami hasiči, kdy dávkovali vodu do prostoru nebezpečných chemických látek a směsí, které s ní nebezpečně reagují. Pozdější vyšetřování ukázalo, že hasiči, kteří byli na místě jako první, byli velmi mladí a málo zkušení.