Ing. Mojmír Klas, CSc., to je konzultant, projektant a znalec v oboru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve výškách a nad volnou hloubkou. Navíc člověk, který se dlouhodobě snaží o edukaci a osvětu problematiky pádů z výšky nebo do hloubky.
Otázka
Jistě na prvém místě bude nedodržování požadavků na ochranu proti pádu. Nelze však opomenou ani podceňování rizika pádu z výšky. Podle mne pramení zejména z toho, že většina z nás je již od mládí zvyklá se ve výškách pohybovat, při různých pracích na domě, trhání ovoce a dalším. Zpravidla se nám při těchto činnostech nic nestalo, nespadli jsme. Ani v pracovním životě se nesetkáváme denně s tím, že by někdo spadl z výšky. Mně osobně chybí působení na občana v oblasti BOPZ (nejen pracích ve výšce) podobně, jako je to v oblasti BESIP.
Otázka
Náhodou. Po mnoha letech v čele akciové společnosti se dostavili zdravotní obtíže. Musel jsem tedy změnit životní styl. Když jsem se jel loučit s našimi německými partnery, pozvali mně na stavební veletrh a tam byl stánek věnovaný výrobkům určeným k ochraně proti pádu. Řekl jsem si, že když „oni“ se této oblasti věnují, přijde i k nám doba, kdy to bude podobné. A tak jsem začal vytvářet technické pomůcky pro projektanty, věnoval se osvětové činnosti a postupně tak přešel do sféry bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Otázka
Tuším, že to byl rok 2002, ale opravdu již přesně nevím. Musel bych se podívat do složek, kde bych to našel přesně, ale snad přesný rok to není ani tak důležitý.
Otázka
Zcela jiné obory. V době, kdy jsem studoval, ani žádné vzdělání zaměřené na BOZP nebylo. Mám technické vzdělání, vodní hospodářství, rybářství, ekologii. Absolvoval jsem specializaci na univerzitě v Mnichově zaměřenou na oblast BOZP. Samozřejmě pak řadu školení, kurzů, ale i školení u většiny evropských výrobců prostředků určených k ochraně proti pádu, kotvicích zařízení i OOPP.
Otázka
To je dáno mým prvním „vážným“ setkáním s oblastí BOZP. Ten stánek na veletrhu byl věnován právě ochraně proti pádu z výšky. Při kávě s vystavovateli, mě zaujali natolik, že jsem si řekl, že by to mohla být další náplň profesního života.
Otázka
Pořadí, které volím není řazeno dle významu a platí pro stavby po roce 2009. V tom roce byla vydána vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, kde byly uvedeny základní požadavky na stavby. Proč si to myslím, že to tak je:
Otázka
Může i nemůže, na to lze odpověď pouze pro daný konkrétní případ, pro konkrétní práci a posoudit možná řešení, postupy. Často však tyto argumenty slyším i tam, kde to není pravda.
Otázka
Opět je těch důvodů více. Začnu tím, že pracovník tuto práci koná delší dobu bez toho, že by spadl. K tomu, drobné odbočení, většina z nás řidičů nikdy nehavarovala tak, že by potřebovali k záchraně života bezpečnostní pásy. Přesto je použije, vím, že když taková situace nastane, mohou pásy zachránit život. Proč práci neodmítnou? Někteří proto, že riziko nevnímají, nepřipouští si, že právě oni mohou spadnout a někteří tvrdí, že by jejich práce byla dražší. Samostatnou kapitolou by mohla být například povinná kontrola spalinových cest – komínů, nebo revize zařízení určených k ochraně proti blesku. Dokud kominíci a revizní technici neodmítnou provádět práce, kde jim jde o život, majitelé objektů, stavebníci, projektanti i zhotovitelé (někteří, ne všichni) nebudou brát jejich ochranu vážně. Víc, než často čtu na sociálních sítích, že padá jen hlupák. Z práce znalce ten pocit nemám, nepadají jen hlupáci.
Otázka
V posledních letech přijímám znalecké posudky pouze od policie a soudů. Za celou dobu jsem se nesetkal s tím, že by k pracovnímu úrazu došlo za dodržení požadavků na bezpečnou práci. Vlastně jednou ano. Byla to práce na starším stroji, kde se vyskytla závada na zabezpečovacím – ochranném zařízením.
Otázka
Musím vycházet, z rozhodnutích soudů, která znám. Vynechám pochopitelně OSVČ. Zaměstnanec má v našem právní prostředí „výhodnější“ postavení v porovnání se zaměstnavatelem. Nejen z tohoto důvodu, znám více rozhodnutí, kde je za viníka nebo spoluviníka označený zaměstnavatel.
Zde by bylo nutné i členění dle velikosti firmy. Zpravidla firmy s vyšším počtem zaměstnanců mají vyšší standardy ochrany zdraví při práci. Proč zaměstnavatelé nezajišťuji OOPP? Někteří se domnívají, že ušetří. Oni opravdu do doby, než se něco stane „ušetří“. Není však ani málo těch, kteří si neuvědomují, neví, neznají, že pro danou činnost je nutné používat některé OOPP. Odmítání zaměstnanců být může a jistě je, ale za nepoužívání nese odpovědnost zaměstnavatel. Když to dovolí….
Otázka
Nemyslím, že je rozdíl mezi velkými a malými stavbami. U velkých staveb hraje určitou roli, že investoři/stavebníci, mají a znají standardy, a tak je nejen akceptují, ale často také po projektantovi vyžadují. Možná překvapím, ale staveb, kde investor/stavebník vyzve projektanta, aby situaci řešil, není málo. Vzácně se setkám i s tím, že zhotovitel, který nese spoluodpovědnost upozorní na vady projektu.
Otázka
Budu stručný:
Otázka
Nemyslím, že to tak je, zdaleka ne vždy jde o vyšší investiční náklady. Rozdělme to na vlastní výstavbu a na následný provoz stavby. Při vlastní výstavbě by bylo dobré, aby se již projektant zabýval možností bezpečné výstavby. Jako příklad snad Velkou Británii. Tam jsou již na škole projektanti vedeni k tomu, aby navrhovali stavby s ohledem na BOZP při výstavbě.
Dva příklady: projektant je vedený k tomu, aby zastřešení např. čerpací stanice bylo možné sestavit na zemi, střechu pak na pylony zvednou jeřáby. Zmenší se tak výrazně množství práce ve výšce. Podobně postupuje, pokud navrhuje osazování prefabrikované balkonové desky. Desky se již osazují s provizorním, nebo, kde je to možné, s konečným zábradlím. Také při osazování schodišťových ramen, mají ramena již zábradlí. Zařízení určená pro bezpečnou údržbu logicky často vliv na cenu stavby mít musí.
Opět porovnání s automobilovou dopravou. Výrobci automobilů se snaží o maximální bezpečnost. Například vybavují auta jízdními asistenty. Nepovšiml jsem si, že by se diskutovalo o tom, že to zvyšuje cenu auta.
Snad jeden příklad: projektant nevyřeší, pokud to bude někdy potřebné, bezpečnou možnost odstraňování nadměrného množství sněhu. Co v situaci, kdy bude nutné sníh odstraňovat a jinak, než ze střešního pláště s rizikem pádu to nepůjde, bude dělat? Nechá stavbu spadnout, nebo bude riskovat zdraví a životy lidí? Námitka vyšší ceny možná také vychází z obecného povědomí. Zcela výjimečně jsem se setkal s tím, že by i v rodinném domu někdo namítal, že zábradlí na schodišti navýší cenu. Jsme na tento požadavek zvyklí. To, že je třeba udržovat střešní pásový plastový světlík a že pracovník má právo ochrany proti pádu, již ne. Musím však napsat, že situace v porovnání, kdy jsem se tomuto oboru začal věnovat, se výrazně změnila – zlepšila. Mění se sice pomalu, ale jistě. Zejména vnímání ochrany zdraví a života obecně.
Otázka
Reálné to je a takové stavby znám. Nejen v zahraničí. Dokonce i v zemích, kde byste to nečekali. Zpravidla je to dáno filozofií již ve fázi přípravy stavby. Za potřebné však považuji, aby již školství střední a vysoké vedlo stavební odborníky k jinému přístupu. Není to tak dlouho, kdy jsem byl účasten stavby paroplynové elektrárny na Slovensku. Stavěla ji zahraniční firma. Když jsem jednal s vedením stavby a vyslovil uznání, řekli mně, tedy na adresu naší země, my známe váš přístup. Vy připravujete stavbu půl roku a stavíte tři roky. My stavbu připravujeme rok a stavíme dva. Musel jsem uznat, že na tom něco je. Mám mnoho pracovních zkušeností z mnoha nejen evropských zemí. Nechci a také se neřadím k těm, kteří rádi ukazují, že jinde je to lepší. Ano, někde a někdy je to lepší..
Otázka
Nemyslím si, že cesta výjimek je vhodná. Za vhodnější považuji, klást důraz na vyhodnocování rizik, a přijetí potřebných rozhodnutí. I při pohybu po střešních latích není vždy a všude riziko stejné. My máme obecně pro práci ve výšce 1,5 metrů, Rakousko má 2 metry. Změnou výšky, se vztah k bezpečné práci ve výšce nezmění. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. má z mého pohledu mnoho nedostatků a vyžaduje již delší dobu přepracování. Pokud se tak v dohledné době stane, bude důležité, jaký tým novelu připraví. Zda to budou zastánci vše a pro každou situaci definovat, určit, zakázat, nebo ti, kteří budou chtít přenést více odpovědnosti na ty, kteří práci organizují, řídí, provádějí.
Otázka
Obávám se, že větší část ne. Někdy jsem až překvapený, a to u všech těchto skupin. Nerad bych paušalizoval. Přesto, že se věnuji poměrně úzké části BOZP, nikdy bych si netroufl tvrdit, že vše z této oblasti znám. Proto mám rád konzultace, kdy si mohu s projektantem, stavbyvedoucím, „bezpečákem“, vyjasňovat názory. Vždy je to pro mě velmi přínosné.
Otázka
My se zaměstnavateli setkáváme méně, většinou jsou to projektanti a zhotovitelé staveb. Je však pravdou, že se zvyšuje podíl těch, kteří chtějí poradit, pomoct se stávajícím nevyhovujícím stavem. Rád píši, a prosím, bez chlubení, o naše služby je větší zájem, než umíme obsloužit. A proč to neumíme? Najít a vychovat si profesionála je obtížné a nemá na to žádný vliv situace na trhu práce. Možná je pro některé lidi problém i to, že musí stát proti jiným názorům, postojům. To zdaleka každý nechce dělat. Jenže, když si nesete pocit odpovědnosti za své názory, rozhodnutí, návrhy, musíte být i „nepříjemný“. Samozřejmě, že ve vší slušností.
Otázka
Když mám tu možnost a hovořím s projektantem, technickým dozorem stavebníka nebo stavbyvedoucím, zjišťuji, že si to neuvědomil, neznal, považoval za nepodstatné. Zda slyším pravdu nevím. Tyto závady zveřejňuji i na FB ve skupině projektantů a architektů. Reakce je různá. Většinou však příznivá. Pokud jde o bezpečné užívání – údržbu stavby, kde jinde začít, než u projektantů. Nemohu si vybavit, kdy bych slyšel o tom, že při kolaudační prohlídce bylo konstatováno, že požadavek na bezpečné užívání stavby – údržbu, není dodržen. Znám však řadu stavebních úřadů, není jich sice mnoho, ale jsou, kteří nepovolí stavbu, pokud tyto podmínky nejsou splněny.
Otázka
Určitě ano a nejsou to úplné výjimky. Je jich stále více. Svého času jsem měl rubriku palec nahoru, asi by se k ní měl vrátit. Ukazovat správná řešení a postupy je určitě také prospěšné.
Otázka
Snad jako každý, mám profesní deformaci, a tak si toho všímám i po cestách v zahraničí. Po pravdě si již nic moc nepomyslím. Je to v té situaci skutečnost, kterou změnit nemohu, ale pokud je možné si pořídit fotografii, rád to udělám. Obecně si říkám, pokud ten člověk ví, že koná špatně a chová se tak, je to „věc jeho a případně jeho zaměstnavatele“. Mrzí mě však situace, kdy se někteří domnívají, že jsou v bezpečí a oni nejsou.
Otázka
Dobré. Ve výšce pracuji na zahradě zřídka. Ovocné stromy nechávám stříhat odborníka, oni pak více plodí a při sklizni se snažím žebřík osadit bezpečně. Partnerka si však pořídila fotografii, kdy jsem u komínu, tu jsem jí zakázal zveřejnit. V práci však vše dodržuji, nejen proto, že nechci zbytečně riskovat, ale představte si ty poznámky. Znalec a sám to nedodržuje! Joj.
Otázka
Možná i zaměstnancům i OSVČ. Prosím, uvědomte si, že je něco jiné doma sklízet ovoce ze stromu a něco jiného, když jsem v práci. Nejen, že mám odpovědnost k sobě a rodině, za zaměstnance, ale, že při pracovním úrazu se zpravidla posuzuje, kdo ho zavinil. Další následky nemusí být pak pro nikoho příjemné. Od trestně právní odpovědnosti, až po úhradu léčebných výdajů zdravotní pojišťovně. Když stojím jako svědek znalec u soudu a zpravidla po pravé ruce sedí žalovaný, často mu vidím na očích, kdybych tušil, co bude následovat….. Jisté provozní riziko musíme přijímat a přijímáme všichni, bez toho by snad ani pracovat nešlo. Je však nutné vyhodnotit míru tohoto rizika a podle toho postupovat.
Ing. Mojmír Klas, CSc.
Konzultant, projektant a znalec v oboru BOZP
 |
 |
