Přichází sezóna letních zahrádek a s ní i nápor na celý gastro průmysl. Provozovatelé se často snaží přetíženému stálému personálu odlehčit zaměstnáním “brigádníků”, tedy zaměstnanců pracujících na základě dohody. Z toho ale pro provozovatele plynou poměrně značná rizika, na která se často zapomíná!
I 8 let po novelizaci předpisů pro pracovnělékařské služby, si stále velká spousta zaměstnavatelů myslí, že se brigádníci obecně pracovnělékařským prohlídkám podrobovat nemusejí. Především v gastro provoze ale nemohou být dále od pravdy.
Je-li součástí práce tzv. riziko ohrožení zdraví, zaměstnanec, resp. uchazeč o zaměstnání, ať již pracující na základě pracovní smlouvy nebo dohody o provedení práce či o pracovní činnosti, je povinen podrobit se pracovnělékařské prohlídce a to u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele, nikoliv u svého registrujícího (obvodního) lékaře!
Není to ničím překvapivým. Žijeme v byrokratickém státě, který neustále pracovnímu trhu háže pod nohy spousty klacků, a toto je jen jeden z nich.
Práce s potravinami a jejich uváděním do oběhu, představuje činnost tzv. epidemiologicky závažnou. A právě činnosti epidemiologicky závažné jsou tzv. rizikem ohrožení zdraví, dle bodu 2, části II., přílohy č. 2, vyhlášky č. 79/2013 Sb., v účinném znění. Kromě toho do těchto rizik patří i práce v noci, v gastru také často uplatňovaná.
Že tomu tak skutečně je i v případě “brigádníků”, plyne z ustanovení bodu 2., písm. b), § 59, zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v účinném znění.
U těchto činností přitom asi neexistuje žádný racionální důvod, proč by vstupní pracovnělékařské prohlídky nemohli provádět registrující lékaři uchazečů, což by mohlo celý proces zrychlit, zlevnit i zjednodušit.
Lékař přece nemusí znát pracoviště zaměstnavatele, aby byl schopný posoudit, zda zaměstnanec může vykonávat práci v noci nebo epidemiologicky závažnou činnost.
Výše uvedené v praxi znamená hned několik problémů.
Potravinářský průkaz je zcela zbytečným kusem papíru, protože zdravotní způsobilost stejně musí být ověřena vždy před zahájením práce v potravinářství. Přesto povinnost zdravotní průkaz mít, v zákoně zůstává a tak zaměstnanci často absolvují dvojité ověření své zdravotní způsobilosti.
Povinnost zcela ničí pružnost pracovního trhu. Pracovnělékařská prohlídka, resp. získání lékařského posudku, většinou trvá nejméně týden. Často ale i mnohem déle! Uchazeč si musí u svého registrujícího lékaře nejprve zajistit výpis ze zdravotnické dokumentace a až poté se může objednat ke smluvnímu poskytovateli zaměstnavatele. Pokud je uchazeč “z daleka”, o to náročnější může být výpis od registrujícího lékaře získat.
Zvýšené finanční náklady. Výpis ze zdravotnické dokumentace běžně stojí až 300 Kč, pracovnělékařská prohlídka, dle lékaře a regionu, může vyjít až na 900 Kč.
Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání.
Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah.
Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak.
Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.
Nezapomínejte, že bez řádně provedené kategorizace prací nemůžete zaměstnance / uchazeče o zaměstnání, na pracovnělékařské prohlídky posílat.
Můžete si přečíst dříější články o zařazování prací do kategorií:
Kontrolu plnění povinností na úseku pracovnělékařských prohlídek mohou provádět hned tři kontrolní orgány – živnostenský úřad, oblastní inspektorát práce a zejména, krajské hygienické stanice.
Sankce mohou být drtivé, byť ve většině případů jde spíše o sankce výchovného charakteru, v řádu 10 000 až 50 000 Kč.
Stále je zde však odpovědnost za zajištění BOZP zaměstnavatele vůči zaměstnancům. Pokud tedy zaměstnanec utrpí při práci pracovní úraz nebo jiné poškození zdraví, kterému se vstupní lékařskou prohlídkou dalo předejít, vystavuje se zaměstnavatel jak trestní, tak i hmotné odpovědnosti.
Dle ustanovení písm. f), odst. (3), § 103, Zákoníku práce v účinném znění, je zaměstnavatel povinen zajistit “brigádníkům” podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.
Za tímto účelem musí zaměstnavatel plnit své povinnosti na úseku prevence, jemu uložené zejména § 102, Zákoníku práce v účinném znění.
Mnoho zaměstnavatelů se k problematice BOZP postaví tak, že před riziky zavírají oči. Žádná rizika prý nehrozí. Skutečnost je ale opravdu dost jiná. Gastro provoz je velmi rizikový a úrazů se v něm stává nezanedbatelné množství.
Zaměstnanci jsou vystaveni například následujícím rizikům:
Zvládnutí výše uvedených rizik vyžaduje např. poskytování osobních ochranných pracovních prostředků. Více informací v dřívějším články: Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) – jak je správně poskytovat?
Bezpečnost a ochranu při práci brigádníků v gastro provozu rozhodně nepodceňujte. Byť se to na první pohled nemusí jevit, jde o poměrně rizikový provoz. Byrokratické povinnosti se snažte překousnout a vidět za nimi alespoň špetku oné prevence. Jejich neplnění se vám v konečném důsledku může vymstít! Ideální je navázat spolupráci s odborně způsobilou osobou. Najít takovou můžete v našem katalogu odborníků.
 |
 |
