Mrazící komory nebo mražené místnosti jsou zcela běžnou součástí nejen potravinářských provozů, ale často také provozů chemické výroby nebo např. součástí zdravotnických zařízení. Teplota v nich se často pohybuje hluboce pod nulou, nezřídka kdy až k -30°C a osoby, které do těchto prostorů vstupují, jsou vystaveny zvýšenému riziku umrznutí, které není radno podceňovat! Jak riziko omezit na minimum, se dozvíte v tomto článku.
Kromě již zmíněného hlavního rizika umrznutí, jsou zaměstnanci, kteří v rámci plnění pracovních úkolů vstupují do mrazících komor, vystaveni i celé řadě dalších, neméně významných rizik.
Umrznutí je tím nejhorším, co může mráz způsobit. Se zdravím si však dokáže pohrávat i jinak. Omrzliny, nejčastěji na rukou, ale také v oblasti hlavy a obličeje, nejsou žádnou vzácností. Střídání pobytu v teple a mrazu může na zdraví osob zanechat také poměrně hluboké rýhy. Za horkých letních dnů není ničím výjimečným, že např. skladníci přejíždějí ve vozících z venkovní rampy, na kterou paří slunce, a na které může teplota dosahovat i více než +40°C, do mrazící komory s teplotou – 30°C. Ty šoky jsou extrémní.
Všudy přítomná námraza zase představuje riziko uklouznutí.
Je-li využito amoniakového chladícího zařízení, nelze opomenout ani rizika plynoucí z tohoto toxického a hořlavého plynu.
Mrazící komory jsou často sklady a kromě rizik plynoucích z mrazu, zde platí stejná rizika, jako pro běžné sklady. Tedy rizika plynoucí z provozu regálů, manipulačních motorových vozíků a vůbec s prováděných manipulací s břemeny apod.
Základní bezpečnostní požadavky na chlazené místnosti, tedy i mrazící komory, jsou uvedeny ve staré, leč stále platné vyhlášce č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, v účinném znění.
Možná právě proto, tyto požadavky unikají nejednomu výrobci a dodavateli mrazících komor.
V praxi je zcela běžné, setkat se s nově postavenou mrazírnou, která nesplňuje základní bezpečnostní požadavky vyhlášky a následné úpravy si mohou vyžádat nemalé finanční investice.
V mrazících komorách nesmí pracovat osamocený pracovník bez kontroly déle než hodinu.
Běžné práce v mrazících komorách jsou zpravidla krátkodobého charakteru, v řádu jednotek minut. Nejčastěji jde o uskladnění či vyskladnění uložených mražených výrobků. A tento požadavek tedy, nemusí být za běžných podmínek relevantní.
Pak tu jsou ale situace, kdy je třeba např. provést inventuru, která si již nějaký čas vyžádá. Další příklady, kdy si práce v mrazící komoře vyžádá více, než hodinu času, mohou být např. údržba, revize, výstavba nových regálových systémů apod.
Je na zaměstnavateli, jaký systém kontrol navrhne a bude realizovat.
V praxi se jeví jako nejvhodnější zavést organizační opatření, kdy bude práce v komoře do jedné hodiny přerušena např. bezpečnostní přestávkou. S tímto opatřením je nutné prokazatelně seznámit všechny osoby, které do komory vstupují a vytvořit takové podmínky, aby si čas dokázaly spolehlivě ohlídat. Ono 60 min např. v – 24°C je poměrně náročných. Proto může být vhodné, práci přerušit např. každých 30 min na dobu alespoň 5 min.
Je-li nutné v komoře vykonávat soustavnou práci, delší než 60 min, pak musí být vytvořeny podmínky pro spolehlivou kontrolu zaměstnanců uvnitř. Může jít např. o pověřené zaměstnance, kteří kontrolu budou provádět, nebo např. zaměstnance strážní služby, kteří budou situaci v komoře sledovat pomocí kamerového systému.
Mezi další možnosti patří režimové opatření, kdy se zaměstnanci uvnitř komory budou pravidelně hlásit určené osobě (vysílačkou, telefonem, kontrolním tlačítkem…). Ideální je opatření kombinovat.
Také je nutné počítat s tím, že mrazící komory mohou být značně nepřehledné (vlivem regálů a uloženého materiálu) a rozhlehlé. Nelze tedy uvažovat tak, že pokud v komoře pracují dva zaměstnanci, automaticky nepůjde o osamocené pracovníky! Pokud bude každý ze zaměstnanců pracovat v protilehlém rožku komory, nemusejí mít o sobě vzájemně žádný přehled a stále tak půjde o osamocené pracovníky.
V mrazící komoře musí být umístěn vypínač elektrického osvětlení, jehož rozsvícení musí být signalizováno vně místnosti.
Jinak řečeno, pokud si zaměstnanec v komoře rozsvítí, musí být toto signalizováno např. vhodným kontrolním světlem vně komory. Vně místnosti nemusí nutně znamenat jen u vstupu do komory, ale např. na velínu nebo i na jiném vhodném místě s trvalou obsluhou.
Musí být tedy na první pohled zřejmé, že uvnitř komory jsou osoby.
I na toto opatření se však velmi často zapomíná a to dokonce i u nových komor!
Po skončení pracovní směny musí být chlazené místnosti s teplotou nižší než 0 °C zkontrolovány, zda v nich nejsou osoby, a spolehlivě uzavřeny.
Tyto kontroly by se neměly omezit na to, že kontrolující osoba pouze vizuálně, z prostoru vstupu do komory, zkontroluje přítomnost osob. Pokud v komoře někdo zůstane, např. pro úraz, dost pravděpodobně může ležet na zemi, někde za paletou, regálem a nemusí být ze vstupního prostoru vidět!
Je třeba celou mrazící komoru projít a vizuálně, nejlépe také akusticky (např. zvolání: “Haló! Je tu někdo?”), zkontrolovat. Toto opatření je vhodné kombinovat i s dalšími opatřeními, např. docházkovým systémem (odešli všichni zaměstnanci, kteří byli na směně?).
Únikové cesty a cesty k hlásičům provozních nehod a poruch musí být stále volné a opatřeny nouzovým osvětlením.
Jasný a taxativní požadavek na nouzové osvětlení v mrazící komoře! Výrobci velmi často ignorován!
Mrazící komory jsou v naprosté většině bez světlíků a oken. Selže-li běžné osvětlení, je v komoře téměř absolutní tma a nouzové osvětlení je tedy zcela nezbytné!
Zcela základní bezpečnostní požadavek spočívá v možnosti opuštění komory za jakýchkoliv podmínek, tedy zejména v situaci, kdy hlavní vstupní dveře nelze běžným způsobem otevřít.
Pracovníci pracující v chlazených místnostech musí mít možnost tyto prostory v kterémkoliv okamžiku opustit. Aby tohoto bylo docíleno, musí být splněny nejméně dvě z těchto podmínek:
Velmi často se lze setkat s komorami, které mají splněnu pouze jednu podmínku! Toto je třeba si dostatečně ohlídat a v případě potřeby tlačit na výrobce / dodavatele s žádostí o dodatečnou úpravu.
Všichni zaměstnanci, kteří do komor vstupují, musejí být s možnostmi úniku z komor prokazatelně seznámeni a ideálně i seznámeni prakticky!
V při praktických cvičeních se velmi často ukazuje, že např. nouzový mechanismus otevření dveří do komory zamrzá. Silnější muž si s tím ještě tak tak dokáže poradit, slabší žena často nemá šanci a potřebuje tedy jinou možnost úniku! Toto rozhodně nepodceňujte a nejlépe prakticky nacvičujte i se zaměstnanci.
Práce v mrazících komorách musí být z hlediska rizikového faktoru chladu, zařazena nejméně do kategorie 2, pokud je práce v komoře vykonávána po dobu delší, než 4 hodiny za směnu, pak dokonce do kategorie 3.
U prací kategorie 3 existují tyto nemoci, které vylučují zdravotní způsobilost k práci:
Součástí pracovnělékařských prohlídek u rizikové práce, kromě základního vyšetření, je potom také EKG a od 50 let věku dokonce zátěžové EKG, chladový test a prstová pletysmografie.
Kromě zdravotní způsobilosti, musejí být zaměstnanci také odborně způsobilí. Na odbornou způsobilost nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky, postačí tedy školení dle ustanovení Zákoníku práce.
Nezapomeňte však zaměstnance prokazatelně seznámit se všemi stanovenými organizačními i technickými opatřeními, v souvislosti s jejich pobytem v mrazící komoře a samozřejmě s riziky. Některá opatření může být vhodné zaměstnancům i prakticky předvést a ukázat.
Práce v mrazících komorách vyžadují, aby zaměstnavatelé své zaměstnance vybavili vhodnými osobními ochrannými pracovními prostředky, včetně prostředků proti chladu.
Nezapomínejte na kvalitní oděvy, včetně čepice nebo i kukly. Oděvy musejí splňovat normu ČSN EN 342 nebo ČSN EN 14058.
Pracovní rukavice proti chladu musejí splňovat ČSN EN 511 (832340).
Pracovní nebo bezpečnostní obuv musí mít doplňkovou ochranu Cl – odolnost proti chladu. Obuv by měla být vždy s protiskluznou podešví.
Silný mráz nedělá problémy jen osobám, ale také technice. Např. baterie elektrických zařízení, zejména mobilů, nedokáží v silném mrazu efektivně pracovat. Mobilní telefony se tak mohou po chvíli pobytu v mrazící komoře vypnout / vybít. Podobná situace může nastat i u přenosných svítilen.
Vždy je tedy výhodnější, mrazící komoru opatřit pevně instalovaným telefonem a pevnými svítidly, včetně těch nouzových. U nouzových svítidel může být vhodnější, záložní zdroj umístit vně komory.
Věřte, že v mrazící komoře se vyskytuje pro člověka takové prostředí, ve kterém nedokáže dlouhodobě přežít.
U nejednoho zaměstnavatele je zcela běžnou praxí, že do mrazících komor vstupují osoby, bez odpovídajících oděvů a vybavení. Zcela běžně jen v krátkém tričku. Ono totiž oblékání se zabere nějaký čas a pokud jde osoba do komory jen něco rychle “na otočku” zkontrolovat, proč se zbytečně zdlouhavě oblékat a pak vysvlékat, že?
Pokud však takto nepřipravená osoba v komoře zůstane, může umrznout v řádu nižších desítek minut. Ono stačí uklouznutí na námraze, pád na hlavu, ztráta vědomí a neštěstí je na světě!
S kvalitním oděvem se doba až násobně prodlužuje a tím i šance na záchranu!
Zaměstnance je tedy třeba řádně poučit a kontrolovat!
Stav, kdy zaměstnanci vstupují do komory bez odpovídajících oděvů, za žádných okolností netolerovat!
Nejprve dochází k omrzání vyčnívajících částí těla, zejména tedy prstů na rukou a nohou, uší a nosu.
Tělo ví, že je něco špatně a snaží se pro přežití udělat maximum. To znamená, že se snaží dostat co nejvíce tepla do svého středu a to i za cenu, že končetiny obětuje. Aby se tělo zahřálo, zahájí třes a automaticky vás donutí vytvořit tzv. polohu vajíčka, kdy dáte kolena co nejvíce k bradě, lokty přitisknete na nohy a zápěstí máte u brady.
Čím více jste podchlazení, tím je třes silnější a vy jej dokážete méně kontrolovat. Je to poslední pokus těla o záchranu. To ale nefunguje příliš dlouho. Jakmile vaše tělesná teplota poklesne pod 35°C, vaše tělo – metabolismus, přestává správně fungovat.
Cévy na povrchu těla se stáhnou a tělo se snaží všechnu krev přivádět k životně důležitým orgánům, jako je zejména mozek, srdce, plíce, ledviny a játra. V této fázi již třes pomalu přestává. Přestáváte cítit končetiny.
Při dalším poklesu tělesné teploty pod 35°C, už nejste schopni koordinovat pohyby, motáte se, padáte. Čím více jste podchlazení, tím jsou důsledky znatelnější a horší. Postupně také začínáte ztrácet vědomí, srdeční tep i dech zpomalují, to způsobí nedostatečné zásobování mozku kyslíkem a vaši ještě větší malátnost, můžete mít i halucinace. Pomalu umíráte.
Při tělesné teplotě kolem 28°C, veškeré tělesné pochody ustanou.
V mrazu dokáží déle vydržet zdraví a silnější lidé, než lidé hubení, se zdravotními komplikacemi, zejména nemocemi srdce a cévního systému. Zpravidla déle vydrží mladší lidé, než lidé straší. Výhodou je být najezený. Opilí člověk vydrží mnohem méně, než člověk střízlivý. Velkou roli také hraje kvalitní oblečení, správně nasazené a upnuté. To jsou ale faktory, které ne vždy dokážete ovlivnit.
Pokud se již dostanete do situace, že zůstanete zavření v mrazící komoře, bez možnosti úniku, je pár rad, které vám mohou pomoci nevyhnutelné oddálit a zvýšit tak svou šanci na přežití:
 |
 |
