Rozdíl mezi 30, 50 a 70 km/h se může zdát malý, ale pro chodce znamená rozdíl mezi lehkým zraněním, těžkým úrazem a smrtí. V obci přitom nejezdíme sami. Sdílíme prostor s chodci, cyklisty, dětmi i seniory. Rychlostní limit 50 km/h proto není samoúčelným omezením, ale hranicí, která může rozhodovat o životě a smrti. Potvrzují to i mezinárodní studie a analýzy, na něž se nyní podíváme.
Podle rozsáhlé mezinárodní meta-analýzy (Hussain a kol., 2019) je riziko smrtelného zranění chodce při střetu s osobním automobilem úzce spjato s rychlostí nárazu.
Již při 30 km/h je pravděpodobnost úmrtí kolem 5 %, při 50–60 km/h už stoupá na 30–50 % a při 80 km/h se blíží 90 %. Autoři upozorňují, že každé zvýšení rychlosti o pouhý 1 km/h zvyšuje riziko smrti chodce v průměru o 11 %.
Právě proto se v hustě obydlených oblastech stanovuje limit 50 km/hod, který významně zvyšuje šanci, že případná nehoda nebude mít fatální následky.
Ve studii Rosén & Sander (2009) byla vytvořena vlastní risk-funkce pro úmrtí chodce v závislosti na rychlosti nárazu s použitím dat německého in-depth programu GIDAS.
Autoři uvádějí, že riziko úmrtí při 50 km/h je více než dvojnásobné oproti 40 km/h, a dokonce pětkrát vyšší než při 30 km/h. Zajímavé je, že jejich model odhaduje nižší absolutní pravděpodobnosti smrti než některé starší studie, přičemž opět potvrzuje silný nárůst rizika s rostoucí rychlostí.
V literární přehledové studii Roséna, Stigsonové a Sandera (2011) navazující na tu z roku 2009, autoři analyzují řadu dřívějších studií, které zkoumaly vztah mezi rychlostí vozidla při nárazu a rizikem úmrtí chodce.
Ukazují, že ve všech relevantních pracech je zpravidla hlášen monotonní růst rizika — čím vyšší rychlost, tím vyšší pravděpodobnost smrtelného následku. Zároveň ale upozorňují, že absolutní odhady rizika se značně liší. Starší studie často měla tendenci riziko nadhodnocovat kvůli výběrovému zkreslení (například že byly upřednostněny případy těžkých a fatálních nehod).
Modernější studie a metody, které data korigují (váhování, úprava biasu), poskytují nižší odhady pravděpodobnosti smrti při stejné rychlosti, ale potvrzují stejný trend: rychlost výrazně zvyšuje šanci, že kolize bude smrtelná.
Ve studii Tefft (2011), publikované pod záštitou AAA Foundation for Traffic Safety, jsou analyzována americká data z let 1994–1998 s cílem odhadnout riziko vážného zranění či úmrtí chodce v závislosti na rychlosti nárazu.
Autoři použili logistickou regresi s korekcí pro zkreslení výběru a standardizovali výsledky pro průměrné vozidlo a chodce v období 2007–2009.
Zjištění: u rychlosti 10 % rizika úmrtí je dosaženo při ~ 23 mph (≈ 37 km/h), 50 % riziko úmrtí při ~ 42 mph (≈ 68 km/h), 75 % při ~ 50 mph (≈ 80 km/h) a 90 % u ~ 58 mph (≈ 93 km/h).
Rizika navíc výrazně kolísají podle věku chodce. Starší lidé mají při dané rychlosti vyšší pravděpodobnost fatálního následku. Studie tak rozšiřuje obraz, že i v USA platí stejný vzorec: s rostoucí rychlostí dramaticky roste šance na smrt.
Rychlostní limit 50 km/h v obcích není náhodné číslo ani zbytečné omezení. Je to hranice, kterou potvrdily desítky studií z celého světa. Hranice, za níž se z běžné nehody velmi rychle stává tragédie.
Zároveň platí, že řidič jedoucí padesátkou má ve většině případů šanci ještě před nárazem začít brzdit a tím snížit rychlost střetu, což často znamená rozdíl mezi těžkým a lehčím zraněním.
Výsledky nehody ovlivňuje i řada dalších faktorů, jako je typ karoserie a konstrukce vozidla, místo, kde k nehodě dojde, a také rychlost příjezdu zdravotnické záchranné služby.
Přesto zůstává hlavní poselství jednoznačné: každé zmáčknutí plynu navíc násobí riziko, že nehoda skončí tragicky.
Dodržováním padesátky tak chráníme nejen cizí životy, ale i své svědomí. Protože rozdíl mezi 50 a 60 km/h může být rozdílem mezi tím, že se někdo večer vrátí domů, nebo už nikdy.
 |
 |
