Ochranné přilby jsou pro některé doslova synonymem bezpečnosti. Někdo je nosí dobrovolně a nečiní mu to žádné problémy, pro jiného jsou jen překážející zbytečností. Tento článek se zaměří na jednotlivé typy ochranných přileb, rizika, proti nimž chrání a vhodnost, resp. nevhodnost jejich použití v daných podmínkách.
Úvodem nutno podotknout, že ochranná přilba je neurčité označení, pod kterým se může skrývat hned několik typů ochranných prostředků. Jsou jimi:
Průmyslová ochranná přilba (industrial safety helmet) je výstroj, která je určená zejména k ochraně horní části hlavy uživatele před úrazem způsobeným padajícími předměty.
Tyto přilby jsou vyrobeny a certifikovány dle požadavků ČSN EN 397 + A1.
Průmyslová přilba s vysokým stupněm ochrany (high performance industrial helmet) je chránič hlavy, který je v první řadě určen pro poskytování ochrany uživatele před padajícími předměty a nárazy na vrchol.
Přilby s vysokým stupněm ochrany mají přísnější požadavky na provádění zkoušek, zejména zkoušky tlumení a průrazu, oproti běžným průmyslovým přilbám.
Tyto přilby jsou vyrobeny a certifikovány dle požadavků ČSN EN 14052 + A1.
Průmyslová přilba chránící při nárazu hlavou (industrial bump cap) je pokrývka hlavy, určená pro ochranu hlavy uživatele před úrazy způsobenými nárazy hlavou do tvrdých, nepohyblivých předmětů.
U nás jsou tyto přilby známy spíše v provedení vyztužených čepic se štítkem (kšiltovek).
Tyto přilby jsou vyrobeny a certifikovány dle požadavků ČSN EN 812.
Přilba pro horolezce (helmet for mountaineers) je pokrývka hlavy, určená především pro ochranu horní části hlavy uživatele před nebezpečími, která mohou vzniknout při činnostech spojených s horolezectvím.
Přilby pro horolezce jsou vyrobeny a certifikovány dle požadavků ČSN EN 12492.
Přilby pro horolezce lze považovat za osobní ochranné pracovní prostředky, jelikož norma ČSN EN 12492 je ve shodě se směrnicí rady ze dne 21. prosince 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se osobních ochranných prostředků (89/686/EHS).
Někteří výrobci vlastnosti jednotlivých výše uvedených přileb dokáží spojit do jednoho výrobku a vytvořit tak kombinovanou přilbu.
Rovněž se dá říct, že průmyslová přilba chránící při nárazu hlavou má nejnižší stupeň ochrany ze všech uvedených a lze ji tak nahradit použitím kterékoliv jiné přilby.
Elektricky izolující přilba (electrically insulating helmet) je bezpečnostní přilba, která chrání nositele před úrazy elektrickým proudem zamezením možnosti průchodu nebezpečného proudu tělem přes hlavu.
Tyto přilby jsou určeny pro použití pro práce pod napětím nebo v blízkosti živých částí instalací s napětím nepřevyšujícím AC 1000 V a DC 1500 V.
Jde o průmyslovou ochrannou přilbu, která je vyrobena a vyzkoušena tak, aby navíc splňovala požadavky ČSN EN 50365.
Pozn.: Nepleťte si elektricky izolující přilbu a například průmyslovou ochrannou přilbou s nepovinnou doplňkovou elektrickou vlastností.
Přilby se samozřejmě liší svými ochrannými vlastnostmi.
Mezi základní ochranné vlastnosti přileb patří:
Přilby mohou mít i další nepovinné ochranné požadavky, kterými jsou:
Ne všechny přilby musejí vykazovat všechny výše uvedené ochranné vlastnosti. Rozdílnost požadavků je patrná z tabulky 1.
Ochranné vlastnosti | Typ přilby | |||
Průmyslová ochranná přilba | Průmyslová přilba s vysokým stupněm ochrany | Průmyslová přilba chránící při nárazu hlavou | Přilba pro horolezce | |
Základní ochranné vlastnosti | ||||
Ochrana proti nárazu | - | - | X | - |
Tlumení nárazu | X | X | - | X |
Tlumení čelního nárazu | - | - | - | X |
Tlumení bočního nárazu | - | - | - | X |
Tlumení zadního nárazu | - | - | - | X |
Odolnost proti průrazu | X | X | X | X |
Odolnost proti plameni | X | X | - | - |
Pevnost upevňovacího systému | X | X | X | X |
Účinnost upevňovacího systému | - | X | - | X |
Nepovinné ochranné vlastnosti | ||||
Odolnost proti nízkým teplotám | X | X | X | - |
Odolnost proti vysokým teplotám | X | X | - | - |
Odolnost proti plameni | - | - | X | - |
Odolnost proti sálavému teplu | - | X | - | - |
Elektrické vlastnosti | X | X | X | - |
Příčná deformace | X | - | - | - |
Postřik roztaveným kovem | X | X | - | - |
Pokud je pro daný typ přilby stanovena povinná vlastnost, přilba ji musí vyhovět. To se prokazuje zkouškami. Níže budou jednotlivé povinné vlastnosti přileb blíže specifikovány.
Tato vlastnost se požaduje výhradně u průmyslových přileb chránících při nárazu hlavou.
Síla přenesená na maketu hlavy nesmí být při zkoušce přilby větší než 10,5 kN.
Jde o významnou, řekněme základní, vlastnost všech přileb. Testuje se velikost síly přenesené na maketu hlavy.
Kromě přileb pro horolezce, se testuje tlumení ve svislém směru a to pomocí berana s razníkem. U přileb pro horolezce se kromě svislého tlumení zkouší také tlumení čelní, boční a zadní.
Požadavky na jednotlivé přilby jsou uvedeny v tabulce 2.
Typ přilby | Maximální velikost přenesené síly na maketu hlavy | |||
Svislé tlumení | Čelní tlumení | Boční tlumení | Zadní tlumení | |
Průmyslová ochranná přilba | 5 kN | - | - | - |
Průmyslová přilba s vysokým stupněm ochrany | 5 kN* | - | - | - |
Průmyslová přilba chránící při nárazu hlavou | - | - | - | - |
Přilba pro horolezce | 10 kN | 10 kN | 10 kN | 10 kN |
*Zkouší se také náraz mimo vrchol přilby, kdy zpomalení razníku nesmí přesáhnout 300 g. |
Všimněte si, že přilba pro horolezce je jediná, u které se zkouší i její schopnost tlumit čelní, boční a zadní náraz. U ostatních je zkoušen jen náraz svislý - shora dolů, tedy simulující např. padající břemeno.
Jde o další parametr sledovaný při zkoušce tlumení, kdy se vrchol beranu nesmí při zkoušce dotknout povrchu makety hlavy.
U přileb s vysokým stupněm ochrany nesmí při této zkoušce síla přenesena na maketu hlavy přesáhnout 5 kN při nárazu na vrchol nebo 15 kN při nárazech mimo vrchol.
U přilby pro horolezce se odolnost proti průrazu zkouší na dvou místech přilby, která jsou od sebe vzdálena nejméně 50 mm.
Rozhodně není žádoucí, aby přilba na hlavě začala hořet. Proto se u některých typů přileb testuje právě i odolnost proti plameni a to způsobem, kdy materiály, ze kterých je přilba vyrobena, nesmí hořet déle než 5 s po oddálení plamene.
Upevnění podbradního pásku je velmi významným bezpečnostním faktorem. Pokud je pásek příliš pevný a dojde, např. při pádu, k zachycení se za přilbu, může být zaměstnanec páskem uškrcen nebo ošklivě zraněn. Naopak ale, pásek nesmí být příliš snadné rozepnout / roztrhnout, protože v případě potřeby musí udržet přilbu na hlavě.
Síly, které je nutné dodržet pro podbradní pásky u jednotlivých typů přileb, jsou patrné z tabulky 3.
Typ přilby | Síla potřebná k porušení upevnění podbradního pásku | |
Minimální | Maximální | |
Průmyslová ochranná přilba | 150 N | 250 N |
Průmyslová přilba s vysokým stupněm ochrany | 150 N | 250 N |
Průmyslová přilba chránící při nárazu hlavou | 150 N | 250 N |
Přilba pro horolezce* | - | - |
*U přilby pro horolezce se nestanovuje síla potřebná k porušení upevnění podbradního pásku, ale pouze maximální protažení celé upevňovací soustavy, které nesmí přesáhnout 25 mm. Při zkoušce se síla rovnoměrně zvyšuje až na 500 N. Síla 500 N se nechá působit po dobu 120 sekund, kdy se zaznamená poloha systému, která slouží pro určení celkového protažení. |
Účinnost upevňovacího systému se zkouší dvěma metodami.
Účinnost upevňovacího systému se testuje s použitým podbradním páskem jen v případě, kdy je tento dodáván přímo s přilbou a výrobce v návodu uvádí, že podbradní pásek je základní částí přilby, nutnou pro přidržování přilby na hlavě.
Nepovinnou, ale poměrně významnou a důležitou vlastností přileb, může být schopnost izolovat elektrický proud.
Zde menší zmatek přináší norma ČSN EN 50365 Elektricky izolující přilby pro použití v instalacích nízkého napětí. Dle této normy smí být certifikována průmyslová ochranná přilba, vyrobená dle ČSN EN 397 + A1 a dále přilba pro hašení ve stavbách a dalších prostorech, dle ČSN EN 443, která v tomto článku není pro její specifičnost více uváděna.
Kromě normy ČSN EN 50365, však mohou být elektrické vlastnosti přilby provedeny, vyzkoušeny a certifikovány, také dle jednotlivých norem pro konkrétní typy přileb, tedy dle:
Přilby tomuto požadavku vyhoví, pokud při normami definovaných třech zkouškách, bude svodový proud nejvýše 1,2 mA.
Přilby pro horolezce, dle ČSN EN 12492, nepovinnou odolnost proti elektrickému proudu nemají.
V případě kombinovaných přileb může dojít k situaci, kdy přilbu není možné certifikovat pro doplňkové elektrické vlastnosti dle ČSN EN 397 + A1, protože je jako přilba pro horolezce vybavena ventilačními otvory. Tyto otvory vadí, protože metodika zkoušky uvažuje riziko průchodu kabelu otvorem.
Paradoxně ale, ventilační otvory nevadí normě ČSN EN 50365 a tak mohou mít kombinované přilby certifikované elektrické vlastnosti dle této normy.
Např. kombinovaná přilba 3M™ SecureFit™ X5000 je certifikovaná dle ČSN EN 50365 pro 1000 V AC.
Blíže viz následující grafická schémata.
Velmi významnou vlastností každé přilby je její životnost.
Každá přilba podléhá degradaci. Je to vlivem UV záření, chemického působení, prachu, mechanickému namáhání, teplotnímu namáhání apod.
Z tohoto důvodu je povinností výrobce:
Většina přileb má životnost 5 až 7 let od data výroby.
Přesto jsou na některých pracovištích k vidění i kousky, staré 10 a více let!
Snad každý stavební dělník zná situaci, kdy jej zaměstnavatel nutí používat ochrannou přilbu i v situacích, kdy nehrozí riziko pádu předmětů na hlavu. Jde například o práce na střechách nebo při provádění zemních prací.
Jsou tyto argumenty, tedy že žádné riziko nehrozí a na hlavu zaměstnanci nic spadnout nemůže, opodstatněné?
Někdy ano. Je ale nutné si uvědomit, že riziko pádu předmětů na hlavu není jediným rizikem, které může způsobit úraz hlavy (lebky). Mezi další, neméně významaná rizika patří:
Zaměstnavatelé, ale i odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů prevence rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ("bezpečáci"), k vyvrácení výše zmíněného tvrzení ze strany zaměstnanců, často používají následující dva proti-argumenty:
Ano. Plyne tak z písm. a), bodu 1., přílohy č. 3, nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kde je uvedeno, že práce na staveništi patří mezi činnosti, které vyžadují používání ochranných přileb.
Toto nařízení bohužel pojem staveniště blíže nespecifikuje a ani neupřesňuje, o jakou konkrétní ochrannou přilbu by mělo jít.
Dalším častým argumentem ze strany zaměstnavatelů je, že přilba nechrání jen proti pádu předmětů na hlavu, ale také při pádu zaměstnance na hlavu, např. po zakopnutí či uklouznutí nebo nárazu hlavy do pevné překážky.
Zde je nutné podoktnout, že žádná z průmyslových ochranných přileb a dokonce ani přilba horolezecká, nejsou zkoušeny pro případ pádu pracovníka na hlavu.
Zkoušky jsou prováděny na pevně umístěné, zafixované maketě hlavy s nasazenou přilbou, kdy do této přilby naráží ze svislého směru beran. V případě přilby horolezecké, také ze směru čelního, bočního a zadního. Nejsou tedy testovány v opačném smyslu, kdy pohybující se maketa hlavy s přilbou narazí do pevné překážky a to včetně případných účinků na další části těla, jako je zejména krční páteř!
V současné době je připravována revize ČSN EN 397, která by měla zahrnovat i zařazení zkoušek simulujících pád uživatele na hlavu. Jak to ale dopadne, v tuto chvíli zatím není zřejmé.
Pokud je tedy uvažováno riziko, kdy může zaměstnanec spadnout na hlavu, neexistuje "certifikované" řešení.
Doporučit však lze především kombinovanou přilbu, která vyhoví jak požadavkům ČSN EN 397 +A1 pro průmyslové ochranné přilby, tak i ČSN EN 12492 pro horolezecké přilby. Vždy je však nezbytnou podmínkou použití podbradního pásku.
Nelze doporučit ryze horolezeckou přilbu, splňující "pouze" ČSN EN 12492, jelikož je určena čistě pro činnosti spojené s horolezectvím a její podbradní pásek vydrží sílu 500 N a větší, kdežto v případě průmyslové ochranné přilby se musí při síle již 250 N uvolnit.
U kombinovaných přileb dle ČSN EN 397 +A1 a ČSN EN 12492 lze podbradní pásek nastavit tak, aby vyhověl jedné nebo druhé normě.
Naproti tomu u kombinovaná přilby, oproti běžné průmyslové ochranné přilbě, jsou provedeny a zaručeny tlumící vlastnosti při čelním, bočním a zadním nárazu!
Kombinovaných přileb není na trhu příliš velká nabídka. Vyrábí ji např. společnost 3M, pod označením SecureFit X5000. Tato přilba nejen, že má vynikající ochranné vlastnosti, ale tak se díky své ergonomii skvěle nasazuje a nosí.
Kombinovanou přilbu dle ČSN EN 14052 +A1 a ČSN EN 12492, tedy průmyslovou ochrannou přilbu s vysokým stupněm ochrany v kombinaci s horolezeckou přilbou, jsem v nabídce českých prodejců, v době psaní tohoto článku nenašel.
Odbornými studiemi bylo jasně prokázáno, že k drtivé většině smrtelných úrazů při pádu z malé výšky, došlo vlivem poranění hlavy (The Safety & Health Practitioner, 2005, 2006a, 2009, 2010a, b, 2013a).
Další studie zjistila, že v případě jí analyzovaných 19 úrazů pro pád z výšky menší, než 9 metrů, byl u 11 případů (58%), příčinou smrti právě úraz hlavy (Türk & Tsokos, 2004).
Z výše uvedeného lze vyvodit, že použití ochranné přilby má ve vztahu k riziku pádu z výšky, největší význam právě při práci v menších výškách!
Při pádu z větších výšek je úraz hlavy jen jednou z mnoha příčin úmrtí a dochází k mnohačetným poraněním neslučitelným se životem.
Rozhodně lze učinit závěr, že při pádu z výšky se správně použitou ochrannou přilbou šance na přežití roste a v případě kombinované přilby by tato šance měla být vyšší, než při použití běžné ochranné přilby.
Níže bude popsána vhodnost, resp. nevhodnost jednotlivých přileb pro konkrétní případy použití.
Pro pracovní účely neleze tuto přilbu doporučit. Tyto přilby jsou určeny pro činnosti spojené s horolezectvím.
Podbradní pásek je určen k udržení přilby na hlavě "za každou cenu!" Při činnostech spojených s horolezectvím není pravděpodobné, že by se padající osoba měla páskem o co zachytit.
Při použití této přilby v běžných, pracovních podmínkách, např. na staveništi, hrozí zvýšené riziko uškrcení zaměstnance!
Vhodnou alternativou je tedy kombinace horolezecké přilby a průmyslové ochranné přilby.
Tato přilba, v praxi nejčastěji čepice (kšiltovka), nabízí nejnižší stupeň ochrany a proto je vhodné ji používat pouze tam, kde jsou malá rizika.
Není vhodné ji použít na pracovištích, kde hrozí riziko pádu předmětů z výšky na hlavu a není vhodná pro minimalizaci rizika nárazu hlavou do překážky při pádu, např. zakopnutí, uklouznutí apod..
Hodí se na pracovištích, kde při běžném pohybu hrozí riziko nárazu hlavou do překážek. Např. tam, kde není zajištěna minimální podchozí výška 2.1 m (např. snížené stropy, vedení konstrukcí a technologií apod.).
Tyto přilby mají horší ergonomii nošení, než např. průmyslové ochranné přilby, jelikož jsou často robustnější a těžší. Měly by být užívány s rozmyslem na takových pracovištích, kde skutečně reálně hrozí zejména riziko předmětů na hlavu.
Prioritně by však měla být učiněna taková technická a organizační opatření, aby tato rizika byla odstraněna.
Oproti přilbě s vysokým stupněm ochrany, lze průmyslovou ochrannou přilbu doporučit na ta pracoviště, kde riziko pádu břemen na hlavu sice existuje, ale není nikterak pravděpodobné.
Dále se hodí tam, kde je riziko nárazu hlavou do překážek, jako jsou např. práce v uzavřených a těsných prostorech.
Tuto přilbu však nelze doporučit pro práce, kde hrozí riziko pádu z výšky nebo do hloubky a to včetně rizika zakopnutí, uklouznutí, sesunutí, propadnutí a následného pádu.
Rovněž je nutné pamatovat na to, že oproti průmyslové ochranné přilbě s vysokým stupněm ochrany a horolezecké přilbě, nemusí u těchto přileb být zaručena účinnost upevňovacího systému!
Kombinaci průmyslové ochranné přilby a horolezecké přilby, lze doporučit pro užití na stejných pracovištích, jako průmyslovou ochrannou přilbu, dále však také všude tam, kde hrozí riziko pádu z výšky, do hloubky, riziko pádu z důvodu zakopnutí, uklouznutí, sesunutí nebo při provádění lezeckých prací.
Tyto přilby mají také zaručenou účinnost upevňovacího systému a proto perfektně drží na hlavě i při úklonech, předklonech či záklonech.
Proto je tato přilba vhodnou právě pro staveniště, kde probíhají výkopové práce, výstavba objektů, zdění, střešní práce a obecně práce ve výškách.
Dá se říct, že tato přilba je nejvíce universální přilbou z běžně dostupných.
Mezi další práce, které dle nařízení vlády vyžadují používání ochranné přilby patří:
Průmyslová ochranná přilba rozhodně dokáže předejít drobný, středně těžkým, těžkým a dokonce i smrtelným úrazům. Nelze proto jinak, než doporučit, při pracích, kdy hrozí rizika poranění hlavy (lebky), průmyslové ochranné přilby používat.
Při výběru je nutné zohlednit nejen rizika prací, ale také kvalitu provedené přilby, zejména co se týče ergonomie upínání a nošení. Kvalitní přilby při nošení zaměstnance jen minimálně obtěžují. Naproti tomu přilby méně kvalitní, což zpravidla ty nejlevnější, mohou při nošení vyvolávat řadu nepříjemných pocitů, včetně bolestí hlavy.
Pokud z nošení přilby bude zaměstnance po chvíli bolet hlava nebo se v ní bude nadměrně potit, bude ji odkládat při každé příležitosti nebo si ji ani nenasadí.
Chcete-li tedy, aby vaši zaměstnanci přilby skutečně používali, rozhodně volte přilby kvalitnější. Chybu neuděláte s výrobcem 3M, jehož přilby jsou nejen zárukou kvality a ergonomie, ale navíc jsou kompatibilní i s řadou dodávaného příslušenství (např. svítilny, štíty nebo chrániče sluchu).
Nezapomínejte také na význam podbradních pásků. V česku je zcela běžnou, avšak zpravidla špatnou praxí, podbradní pásky nepoužívat.
Podbradní pásky se k celé řadě běžně dostupných přileb nedodávají a je nutné je zakoupit samostatně! Přitom jen správně použitý podbradní pásek zaručí, zejména při pádu, že bude přilba až do samotného nárazu řádně držet na hlavě!
Nezapomínejte také na to, že použití podbradního pásku je u horolezeckých přileb a kombinovaných přileb povinné, na základě pokynů výrobce.
A co vy? Vadí vám používání ochranné přilby? A pokud ne, jakou přilbu používáte a jak jste s ní spokojeni? Napište nám do komentářů pod článkem.