Víte jak vyřešit vaši bezpečnost práce na střechách?
Víte jak nespadnout a zároveň „nevykrvácet“?
Statistická data říkají, že každoročně v EU zemře 1300 lidí v důsledku pádu z výšky. Zákonné normy říkají, že provozovatel stavby musí zajistit bezpečnost svých pracovníků.
Není moc věcí vzdálených normálnímu životu než statistika a zákonné normy. Snad každý zažil divný pocit, když se procházel nebo pracoval nad hloubkou. Z pohledu člověka, který při práci musí v takovémto prostředí pracovat je tedy resumé jasné – chci možnost se při práci smysluplně zajistit!
Jaká je realita na střeše? Často vidíte, že žádný záchytný systém nevidíte! Může vám blesknout hlavou, že někdo porušuje zákon, provozovatel stavby, ale i kontrola ze státního úřadu inspekce práce a takhle můžete pokračovat, ale to je také jediné co s tím lze dělat. Důvodů, proč se taková situace stane je mnoho. Často je jím neznalost (s tou víme jak to je), „neznají“ provozovatelé staveb, „naznají“ kolaudační komise, „neznají“ inspektoři. Další možnost je, že „to“ stojí peníze. Záchytný systém na malou střechu stojí nižší desítky tisíc a na velkou střechu klidně půl milionu.
Když na střeše záchytný systém existuje, je z půlky vyhráno. Říkám z půlky, protože pak závisí na tom, jak je takový systém proveden. To co vidíte vyčnívat nad povrch střechy je jen špička ledovce, to zásadní se skrývá pod izolací.
Záchytné systémy na střechy a požadavky na provedení takovýchto systémů popisují v našich končinách dvě normy a to ČSN EN 795 a ČSN P CEN/TS 16415. První jmenovaná norma určuje parametry pro záchytné systémy pro použití jednou osobou a druhá pro více osob. Během certifikace a testování, které provádějí akreditované zkušební ústavy, se testuje dynamická a statická pevnost, zařízení pro jednu osobu musí např. udržet 12kN = 1200kg, dále se v klimatické komoře zkouší antikorozní odolnost a velmi pečlivě se také prověřuje, jestli značení a návod k použití odpovídá všem zákonným požadavkům.
Jak tedy poznáte, který bod stojí za to, svěřit mu život?
Rozhodně by systém měl mít každoroční revizi, dále by se jistící bod neměl nijak viklat, neměl by být deformovaný a hlavně by na něm nemělo být nic co, na první pohled, nezvládne unést 12kN neboli 1200 Kg (hmotnost Škody Fabie 1,2 http). Štítek by měl být na každém bodu čitelný. Pokud chcete sloupky propojovat lanem, vždy si ověřte, že dané konkrétní sloupky jsou certifikovány pro použití s lanem.
Takže teď víme jak nespadnout.
Jak ale na to, jak „nevykrvácet“. Jinými slovy, jak koupit záchytný systém a neutratit nesmyslně mnoho?
Systémy, které se nabízí na zdejším trhu jsou certifikovány, dle výše uvedených norem na určitou rozteč sloupků, což znamená čím větší rozteč, tím méně sloupků a tím méně děr do střechy, které jsou vždy potenciální riziko, zároveň to samozřejmě znamená nižší cena za montáž. Toto bych řekl, že je pro investora nejzásadnější otázka. Další otázky typu kolik osob unesou, jsou nerezové, zinkované nebo jinak povrchově upravené jsou z pohledu investora nepodstatné. Všechny prošly certifikací, unesou 3-5 osob, což je většinou dostatečné, byly testovány na antikorozní odolnost a logicky musely projít. Další důležitý rozdíl v ceně je, jestli jsou na střeše jednotlivé sloupky propojeny stálým nerezovým lanem, tedy lanem, které se nesundává. Výhodou tohoto řešení je pohodlí pracovníků na střeše, kdy přijdou, „cvaknou“ se na lano a pracují. Nevýhodou je cena a fakt, že lano musí být napnuté neustále na 100kg což enormně zatěžuje podklad střechy. Je-li to beton nevadí, ale představte si OSB desku nebo i tenký trapézový plech.
Levnější varianta ale samozřejmě existuje. Jedná se o propojení statickým, textilním lanem, které si pracovník, pokaždé když na střechu vyleze, natáhne na daném úseku a po skončení práce jej snese s sebou dolů. Výhodou je cena, fakt, že střecha nedostává tak zabrat a to, že textilní lano zároveň tlumí pád. Nevýhodou je, že pracovník musí lano vždy namontovat, což pár minut zabere. Co se týče životnosti jsou oba systémy podobné.
 |
 |
