Co to je pracovní úraz? Jaká je jeho zákonná definice?

Pracovní úraz může potkat každého zaměstnance. Rizika vzniku pracovních úrazů se úměrně zvyšují s rizikovostí práce, zkušenostmi zaměstnance a nedostatečným přístupem zaměstnavatele k problematice BOZP. Pracovní úrazy se nestávají jen při výrobních činnostech, ale i při všech ostatních, včetně služeb či administrativy. Víte však, co to je pracovní úraz a co vše si pod ním představit?

Pracovní úraz je definován v § 271k, Zákoníku práce a to následovně:

Definice pracovního úrazu

Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim

• nezávisle na jeho vůli;
• krátkodobým,
• náhlým a 
• násilným

působením zevních vlivů při 

• plnění pracovních úkolů nebo
• v přímé souvislosti s ním.

Pracovní úraz pro plnění pracovních úkolů

Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Sem se může řadit např. následující úrazový děj:

“Zaměstnanec si všimne kolegy, jak zaměstnavateli krade vrtačku. Ohlásí to vedoucímu. Vedoucí zloděje propustí. Zaměstnanec se s propuštěným bývalým kolegou o týden později potká v hospodě. Propuštěný kolega zaměstnanci pěstí rozbije hlavu.”

Pokud by si zaměstnanec neplnil řádně své pracovní úkoly, tedy mimo jiné, nestřežil majetek zaměstnavatele, jak mu to ukládá Zákoník práce, k výše uvedenému úrazu by nedošlo.

K pochopení výše uvedené definice pracovního úrazu, je nutné znát a vědět, co to je plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s tímto plněním a řádně porozumět i některým dalším pojmům.

Plnění pracovních úkolů

Plněním pracovních úkolů je

• výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a 
• z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr,
• jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a 
• činnost, která je předmětem pracovní cesty.

Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět

• odborové organizace,
• rady zaměstnanců, popřípadě
• zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či 
• zástupce zaměstnanců v Evropské radě zaměstnanců nebo
• ostatních zaměstnanců, popřípadě
• činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i 
• dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

Přímá souvislost s plněním pracovních úkolů

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou

• úkony potřebné k výkonu práce a 
• úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a 
• úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále
• vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět.

Takovými úkony však nejsou

• cesta do zaměstnání a zpět,
• stravování,
• vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je

• školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.

Cesta do zaměstnání a zpět

Cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět.

U zaměstnanců v lesnictví, zemědělství a stavebnictví také cesta na určené shromaždiště a zpět.

Cesta z obce bydliště zaměstnance na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného pracoviště, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem práce nebo po jejím skončení.

Pracovní cesta

Pracovní cestou se rozumí

• časově omezené
• vyslání zaměstnance zaměstnavatelem
• k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce.

Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.

Pracovní úraz na pracovní cestě?

Z výše uvedené definice plyne, že za pracovní úraz na pracovní cestě lze považovat jen takový, který se stal při činnosti, která byla předmětem pracovní cesty.

Tedy např. úrazy při obchodním jednání, provádění montáže, oprav, instalací apod. Za pracovní úrazy na pracovní cestě nelze považovat úrazy, které se stanou v místě ubytování, v restauraci při obědě, při procházce po městě ve volnu zaměstnance apod.

Co není pracovní úraz?

Zákoník práce také definuje, co se za pracovní úraz nepovažuje: “Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.”

Z výše uvedené definice dále plyne, že za pracovní úraz nelze považovat např:

1. Úrazy, které si zaměstnanci způsobí záměrně, sami. Sem se řadí např. i situace, kdy zaměstnanec ve vzteku pěstí třískne do stroje a zlomí si některou zápěstní kůstku.
2. Taková poškození zdraví, ke kterým dojde dlouhodobým působením. Např. dlouhodobé působení hluku, bez řádné ochrany sluchu, může způsobit poškození sluchu. V tomto případě však nejde o pracovní úraz, ale může se jednat o tzv. nemoc z povolání.
3. Úrazy, které nejsou způsobeny náhlým působením. Náhle nebo též neočekávaně. Opakem může být situace, kdy zaměstnanec provádí mytí výrobků ve slabé žíravině. Ta zpočátku nepůsobí žádné komplikace. Postupně ale začne pokožku dráždit a poškozovat. Po hodinovém mytí je poškození natolik vážné, že již došlo ke vzniku úrazu. Působení ale nebylo ani zdaleka náhlé. Pokud byl zaměstnanec řádně školen a seznámen s konkrétní látkou, pak rozhodně nebylo působení ani neočekávané.
4. Poškození zdraví, ke kterému dojde nenásilným působením. Mezi tato poškození může patřit např. tepelné poškození organizmu, jako je např. úžeh či úpal.
5. Úrazy a poškození zdraví, ke kterým nedojde vlivem působení zevních vlivů, ale vlivem působení vnitřních vlivů. Tedy zejména zdravotních indispozic jednotlivce. Mezi tyto úrazy může patřit např. cévní mozková mrtvice, infarkt, epileptický záchvat apod.
6. Úrazy, ke kterým nedojde při plnění pracovních úkolů nebo při přímé souvislosti s tímto plněním. Např. úrazy, které se stanou při činnosti, kterou zaměstnanec vykonává sám pro sebe. Např. výrobní dělník na stroji zaměstnavatele vyrábí něco pro sebe, na svou zahradu.
7. Úrazy, které se stanou na cestě do práce.
8. Úrazy, které se stanou při stravování, např. opaření se horkou polévkou.

Pracovní úraz v praxi

Na možné a často i “nemožné” příčiny pracovních úrazů zachycené na fotografiích nebo videu, se můžete podívat zde na webu, v sekci multimédia.

Otázka pro Vás – jde o pracovní úraz či nikoliv?

Abyste si ověřili, že jste definici pracovního úrazu správně pochopily, vyzkoušejte si zodpovědět, zda uvedené příklady jsou či nejsou pracovními úrazy.

Podělte se o  své názory v komentářích.

Příklad 1 – Opilý zaměstnanec

Opilý zaměstnanec provádí vrtání na sloupové vrtačce. Nastaví nevhodné otáčky, rychlý posuv. Způsobí tak prasknutí vrtáku. Část vrtáku jej zasáhne a zraní na ruce. Druhá část zasáhne kolegu, zaměstnance, a také jej zraní na ruce.

• Jedná se o pracovní úraz opilého zaměstnance?
• Jedná se o pracovní úraz zraněného kolegy?

Příklad 2 – Opaření se kávou

Automechanik čeká na náhradní díl. Čekání si chce zpříjemnit kávou. Jde si ji tedy uvařit. S uvařenou kávou se vrací na dílnu, když v tom vrazí do svého kolegy, který mu již nese onen náhradní díl. Oba jsou opařeni kávou. Kolega si nárazem upustí náhradní díl na nohu a způsobí si tak pohmožděninu.

• Jde o pracovní úraz automechanika, který si kávu uvařil?
• Jde o pracovní úraz – opařeninu kolegy, který nesl náhradní díl?
• Jde o pracovní úraz – pohmožděninu kolegy, který nesl náhradní díl?

Příklad 3 – Úraz při dopravní nehodě

Zaměstnanec, řidič firemního vozidla, zaviní na pracovní cestě, vlivem nedání přednosti v jízdě, dopravní nehodu. Při této se ošklivě zraní. Druhým účastníkem není zaměstnanec. Jedná se o pracovní úraz řidiče?

• O autorovi

Ing. Vít Hofman Specialista BOZP a PO

Odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů prevence rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, technik požární ochrany Ing. Vít Hofman | SAW [IČO: 020 65 681]

Podnikající fyzická osoba Autor projektu BOZPforum.cz Motto: Kdybych dělal jen to, co umím, tak bych neuměl nikdy nic!

Web

https://www.sawuh.cz

E-mail

vit.hofman@sawuh.cz

follow me