V případě, kdy se zaměstnanci stane pracovní úraz, má za něj zaměstnavatel odpovědnost a je povinen tento úraz odškodnit. Zaměstnavatel se však v zákonem stanovených případech může své odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit a odškodnění zaměstnanci krátit. Tento článek vás seznámí s tím, co vše je nutné splnit, aby krácení odškodnění za pracovní úraz bylo možné.
Aby bylo pochopení tohoto článku snadnější, níže bude vysvětleno pár základních pojmů.
Pracovní úraz je definován § 271k, Zákoníku práce následovně:
Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a § 274).
Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
O uznání či neuznání úrazu jako úrazu pracovního či nikoliv, rozhoduje zaměstnavatel. Pokud zaměstnanec s rozhodnutím zaměstnavatele nesouhlasí, může se obrátit na soud, který jako jediný může rozhodnutí zaměstnavatele změnit.
Ve vyjednávání a přesvědčování však zaměstnanci mohou pomoci také vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele, zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP, odbory nebo oblastní inspektorát práce.
Utrpí-li zaměstnanec pracovní úraz, zaměstnavatel je povinen poskytnout mu:
Zaměstnavatel může výše uvedené náhrady za pracovní úraz krátit jen v případě, kdy se částečně nebo zcela zprostí své povinnosti nahradit škodu. Podmínky zproštění se povinnosti přesně definuje Zákoník práce a to následovně.
Možnost zcela se zprostit povinnosti nahradit škodu upravuje odst. (1), § 270, Zákoníku práce.
Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla
a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.
Možnost zčásti se zprostit povinnosti nahradit škodu upravuje odst. (2), § 270, Zákoníku práce.
Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla
a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy nebo
Zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění. Toto se často děje prostřednictvím tzv. škodní komise, která o svém zasedání vypracuje písemný doklad.
V případě, kdy se zaměstnavatel zčásti zprošťuje povinnosti nahradit škodu z důvodu, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování, je však povinen uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy.
Při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.
Výše uvedené v praxi znamená, že pro zaměstnavatele není vůbec snadné, zprostit se své povinnosti nahradit škodu vzniklou pracovním úrazem.
Zaměstnavatel vždy musí prokázat, nejen, že úrazem postižený zaměstnanec byl řádně proškolen o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, ale také, že znalost těchto předpisů zaměstnancem kontroloval a z nich plynoucí opatření byla vyžadována a dodržována.
Pracovní úraz
Zaměstnanci při vrtání děr stojanovou vrtačkou vletí špona do oka a oko mu poraní.
K úrazu mohlo dojít proto, že zaměstnanec nepoužil osobní ochranné pracovní prostředky – ochranné brýle proti mechanickým rizikům.
Zaměstnavatel, aby se mohl zprostit povinnosti nahradit škodu, musí prokázat:
Vše výše uvedené je samozřejmě ideální prokázat písemně.
Při provádění kontrol, např. prostřednictvím vedoucích zaměstnanců, vám může pomoci vzorový formulář pro kontrolu OOPP a vzorový formulář pro kontrolu dodržování BOZP zaměstnanci.
Pokud se ale při šetření pracovního úrazu například zjistí, že vrtačka byla při údržbě neodborně opravena, kdy byl změněn převodový poměr nebo vyměněn celý elektromotor a tím došlo k násobnému navýšení otáček oproti výrobnímu nastavení, pak absence ochranných brýlí pravděpodobně není jedinou příčinou škody a zaměstnavatel se nemůže zcela zprostit své povinnosti odškodnit úraz.
Podobně tomu je také v případě alkoholu.
Představme si pracovní úraz, kdy zaměstnanci zachytí a poraní ruku rotující stroj. K zachycení dojde z důvodu, že byl zaměstnavatelem odstraněn ochranný kryt nebo byl tento stav zaměstnavatelem tolerován. I v případě, kdy je po úraze zaměstnanci zjištěna značná hladina alkoholu v krvi, např. i více než 2‰, nemůže se zaměstnavatel zprostit své odpovědnosti zcela. K úrazu by totiž pravděpodobně nedošlo, pokud by ochranný kryt nebyl demontován. Stejně tak by ale k úrazu nemuselo dojít, pokud by zaměstnanec nebyl opilý.
Závěrem lze konstatovat jediné. Chcete-li mít možnost zprostit se povinnosti nahradit zaměstnanci škodu vzniklou pracovním úrazem, musíte BOZP řešit komplexně. Je potřeba mít správně nastavený celý sytém, od hodnocení rizik, přes školení, až po kontrolní činnosti. Toho lze dosáhnout jedině soustavnou a vytrvalou prací a zapojením zejména všech vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení.
Nezapomínejte také, že tento článek se nevztahuje jen na drobná poranění, kde je škoda “pár” tisíc korun, ale na všechny úrazy, včetně úrazů smrtelných nebo i hromadných, kdy může jít o škodu v řádu milionů korun!
 |
 |
