BOZPforum.cz Magazín Logo

Motorové manipulační vozíky se dlouhodobě ukazují jako velmi nebezpečný prvek pracovního prostředí. Úrazy, ke kterým v souvislosti s provozem vozíků dochází, jsou často velmi vážné nebo tragické. Dochází k nim nejen chybou obsluhy vozíku nebo chybou chodce, často k nim dochází také z důvodu nedostatečně nastavených bezpečnostních pravidel ze strany zaměstnavatelů.

Tento článek se bude věnovat zejména klasickým, vysokozdvižným motorovým manipulačním vozíkům (dále ve zkratce jen vozíky), dříve řazené do skupin E, W1 a W2 (dle nyní již neplatných ČSN), ale informace v článku uvedené mohou být přiměřeně vztaženy i na ostatní typy vozíků.

Tento článek se nezabývá hornickou činností a neřeší ani vozíky, které jsou drážními nebo vojenskými vozidly, případně dalšími vozíky, užívanými ve specifických oblastech.

Rešerše právních a ostatních předpisů

Níže jsou uvedeny nejvýznamnější právní a ostatní předpisy, které se přímo dotýkají provozu vozíků, nikoliv předpisy, které řeší bezpečnost a ochranu zdraví při práci v obecné rovině.

Právní předpisy

Technické normy

  • ČSN 26 8805 Manipulační vozíky s vlastním pohonem – Provoz, údržba, opravy a technické kontroly.
  • ČSN EN ISO 3691-1 Manipulační vozíky – Bezpečnostní požadavky a ověření – Část 1: Manipulační vozíky s vlastním pohonem, jiné než vozíky bez řidiče, vozíky s proměnným vyložením a vozíky k přepravě nákladů.

Ostatní předpisy

  • Místní provozní bezpečnostní předpis pro provoz dopravy dopravními prostředky (dle písm. a), § 2 a § 3, nařízení vlády č. 168/2002 Sb.).
  • Návod výrobce k obsluze a údržbě vozíky, případně jeho doplňujících zařízení.
  • Bezpečnostní listy k nebezpečným chemickým látkám a směsím, které tvoří provozní náplně vozíku (zejména pohonné hmoty a oleje).

Rizika při provozu vozíků a možnosti jejich minimalizace

Proč dochází k pracovním úrazům ve spojitosti s provozem vozíků?

Příčin úrazů ve spojitosti s provozem manipulačních motorových vozíků existuje obrovské množství. Zkušenosti ale ukazují, že většina pracovních úrazů je způsobena nedostatečnou kvalifikací obsluhy, chybnou organizací práce na pracovišti nebo porušením předpisů ze strany chodců.

Správným nastavením a respektováním systému bezpečnosti, se těmto příčinám dá předejít.

Vážné pracovní úrazy vznikají zejména v následujících případech.

Srážky s chodci

Srážka vozíku s chodcem nezřídka kdy končí vážným nebo smrtelným úrazem. Poměrně křehká schránka lidského těla nemá šanci odolat nárazu často až několikatunového kovového monstra!

Proč k těmto srážkám dochází? Příčin může být hned několik. Mezi ty časté patří:

  • společný pohyb chodců a vozíků po stejné komunikaci / ploše;
  • nerespektování maximální povolené rychlosti obsluhou vozíku;
  • blokovaný výhled obsluhy vozíku;
  • přehlédnutí chodce;
  • nepřehledná místa pracoviště.

Jednotlivým rizikům a možným bezpečnostním opatřením, se věnují následující podkapitoly.

Pád břemene z vozíku na zaměstnance

Smrtelný úraz zaměstnance při nakládce

Společný pohyb chodců a vozíků

Jde o velký problém, který jen těžko nachází řešení. Pracoviště mají omezené rozměry a často jsou doslova přeplněna technologiemi a uloženými materiály. Pro komunikace často zbývá jen minimální prostor a rozdělit komunikace pro vozíky od komunikací pro chodce je často neřešitelné.

Nařízená vlády 101/2005 Sb., ukládá v bodě 5.13 své přílohy, následující požadavek:

Jsou-li na komunikacích používány dopravní prostředky, musí být zajištěna dostatečná šířka jízdního pruhu stanovená v závislosti na šířce používaných dopravních prostředků včetně šířky nákladu a dostatečný bezpečný prostor i pro pěší o šířce nejméně 1,1 m.
Nelze-li bezpečný prostor pro pěší zajistit, musí být v době provozování dopravy v těchto místech chůze zakázána.

EUR paleta má šířku 800 mm. Budeme-li uvažovat v praxi ne úplně běžný případ, že materiál a ani vozík nebudou širší než paleta, komunikace by měla mít nejméně šířku nejméně 1.9 m (800 mm + 1100 mm).

Ideální ale je, takovou komunikaci vyznačit alespoň čárami o síle 110 mm a stejnou čarou, část pro chodce oddělit od části pro vozíky (celkem tedy 3 x 110 mm).

V neposlední řadě je vhodné počítat s tím, že vozík může náhle vybočit nebo se mu může náklad na vidlích (paletě) pohnout, případně může ztratit balanc i chodec a k šířce komunikace pro vozíky připočítat bezpečnostní rezervu 200 mm na každou stranu, kterou ostatně vyžaduje i bod 10.3, přílohy k nařízení vlády č. 101/2005 Sb. Celkem se tedy z 1.9 m dostaneme na šířku 2 630 mm! A to vše pouze v případě, kdy máme vozík i náklad o maximální šířce 800 mm! Teď si představte situaci, kdy vozík převáží například kovové trubky délky 5 m.

Nařízení vlády jde ale ještě dál, a ve výše uvedeném bodě 10.3 stanoví také následující požadavek:

Během manipulace musí být vymezen manipulační prostor se zákazem vstupu nepovoleným osobám.

Dále úvaha k zamyšlení…

Co to je manipulace nám nařízení vlády nedefinuje. Je proto nutné sáhnout po ČSN 26 0002 Manipulace s materiálem – Názvosloví. Dle této normy se manipulací s materiálem rozumí odborné přemísťování, ložení a usměrňování materiálu – věcí (např. surovin, výrobků, zboží, zvířat) ve výrobě, oběhu a skladování (v dalším textu jen manipulace).

Pokud tedy přijmeme jako fakt, že manipulací se rozumí i doprava, pak to znamená, že v duchu bodu 10.3 přílohy k nařízení vlády 101/2005 Sb., musí být i při dopravě vymezen prostor se zákazem vstupu nepovoleným osobám. Otázkou potom je, zda tu část komunikace, která je vyhrazená pro chodce, je možné v době pohybu vozíků využívat a pokud ano, tak kým.

Mezi základní bezpečnostní opatření k zabránění srážky vozíků s chodcem patří:

  • upozornění chodců na pohyb vozíků a riziko srážky s nimi (při školeních, při informování o rizicích, formou vyvěšených bezpečnostních tabulek);
  • stanovení a vyznačení komunikací;
  • úplné rozdělení komunikací pro chodce od komunikací pro vozíky (vedení jinými místy pracoviště nebo rozdělení mechanickými zábranami);
  • pokud není možné úplné rozdělení komunikací, pak je nutné vymezit pro chodce dostatečný bezpečnostní prostor.

Maximální povolená rychlost

Maximální povolená rychlost může hrát významnou roli v celé řadě provozních nehod spojených s vozíky, mimo jiné také může být příčinou srážky chodce s vozíkem. Čím vyšší rychlost, tím kratší doba na adekvátní reakci. Vyšší rychlost znamená vyšší brzdnou dráhu, stejně, jako vyšší hybnost. Pokud obsluha vozíku při vyšší rychlosti prudce zabrzdí, zvyšuje se riziko toho, že se uvolní celá manipulovaná jednotka nebo její část.

Jaká je ideální maximální povolená rychlost? To opravdu záleží na mnohých faktorech. Obecně ale, čím nižší, tím bezpečnější.

Ve vnitřních prostorech se jako ideální jeví maximální rychlost přibližně rovna rychlosti běžné chůze. Tedy maximálně 5 km/hod.

Na přehledných venkovních nebo i vnitřních pracovištích, potom až 15 km/hod. Vyšší rychlost je také možná, ale měla by být umožněna pouze tam, kde se nepohybují chodci, je dobrý přehled (např. nehrozí zvýšené riziko srážky dvou vozíků nebo vozíku s jiným dopravním prostředkem) a neovlivňuje to bezpečnost manipulace. Vyšší rychlost přináší také větší rázy, což může ovlivnit stabilitu a soudržnost manipulované jednotky.

Některé vozíky nejsou vybaveny ukazatelem rychlosti. Dovybavit je o toto zařízení, není dnes technicky nikterak náročné a pro zajištění bezpečnosti to může být dosti významné.

Ideální je také technickým opatřením maximální rychlost vozíku omezit.

Vhodné může být stanovení jiné maximální rychlosti pro naložené vozíky a jiné rychlosti pro vozíky prázdné. I toto lze řešit technickým opatřením.

Blokovaný výhled obsluhy vozíku

Řidič vozíku srazí chodce

Řidič motorového vozíku srazí chodce

Velmi častou příčinou, bohužel i tragických úrazů, je blokovaný výhled obsluhy vozíku. Nemusí jít jen o situaci, kdy obsluha vozíku jede vpřed s materiálem, který zcela nebo z části zakrývá zorné pole. Překážet někdy dokáže i zásobní tlaková láhve za vozíkem.

Co s tím? Základem je samozřejmě vůbec nepřipustit, aby došlo k rizikové situaci a chodec měl možnost se dostat do kolize s vozíkem, viz kapitola výše o společném pohybu chodců a vozíků.

Možné je také využít vhodné technické opatření, kterými mohou být:

  • světelná signalizace vozíku;
  • akustická signalizace vozíku;
  • moderní antikolizní systémy, viz kapitola níže.

Důležité také je, aby řidič s vozíkem pokud možno nejel naslepo. Tomu se dá zabránit například těmito způsoby:

  • zajištění signalizující osoby;
  • jízda s vozíkem pozpátku (neřeší 100% situací);
  • doplnění vozíku o přídavná “zpětná” zrcátka;
  • vybavení vozíku kamerovým systémem s aktivními sledovacími monitory pro obsluhu.

Přehlédnutí chodce

Obsluha vozíku má velké množství povinností. Obsluhovat vozík může být mnohem náročnější, než řídit běžné osobní vozidlo na pozemních komunikacích. Proto mnohem snáz může dojít k situaci, kdy obsluha vozíku přehlédne chodce, kteří se pohybují v ohroženém prostoru vozíku.

Opět platí, že prioritou musí být zcela vyloučit situace, kdy k přehlédnutí může dojít, resp. vyloučit pohyb chodců v blízkosti vozíků.

Při couvání srazí chodce motorovým vozíkem

Při couvání srazí chodce vozíkem

Riziko přehlédnutí chodce lze minimalizovat přijetím například následujících opatření:

  • vybavení vozíku kamerovým systémem s aktivními sledovacími monitory pro obsluhu;
  • montáž přídavných zpětných zrcátek;
  • vybavení pracoviště stropními či nástěnnými zrcadly;
  • řádné osvětlení pracoviště;
  • vybavení chodců oděvy s vysokou viditelností, dle ČSN EN ISO 20471 (nemusí být nutně reflexní vesta!);
  • využití moderních antikolizních systémů.

Nepřehledná místa pracoviště

Snad na každém pracovišti taková místa jsou a nejde je odstranit. Ať už jde o výjezd z prostoru mezi regály na komunikaci, průjezdy mezi halami nebo jiné křížení komunikací. Na těchto místech hrozí zvýšené riziko srážky. Naštěstí ale, možnosti omezení těchto rizik existují.

Možná bezpečnostní opatření jsou:

  • zvýraznění míst (jakkoliv výrazně upozornit na to, že dané místo může být nebezpečné – např. zvýrazněním kontrastní barvou nebo světelným zvýrazněním);
  • vybavení pracoviště stropními či nástěnnými zrcadly;
  • vybavení vozíků optickou signalizací;
  • vybavení vozíků akustickou signalizací;
  • přijetí opatření k omezení rychlosti vozíků před rizikovým místem na minimum;
  • technické zábrany, které chodci znemožní rychlý vstup do rizikového místa (např. branky, které je nutné ručně otevřít);
  • moderní antikolizní systémy, viz kapitola níže.

Převrácení motorového manipulačního vozíku

Převrácený vozík přimáčkne obsluhu

Převrácený vozík přimáčkne obsluhu

K převrácení vozíků dochází ze dvou hlavních příčin:

  • nerespektování pokynů výrobce vozíku;
  • nevhodný povrch komunikací a ploch;
  • chyba v komunikaci mezi obsluhou vozíku a řidičem nakládaného vozidla.

Jak tomu zabránit?

  1. Mít kvalifikované zaměstnance obsluhující vozíky, kteří jsou seznámeni s obsluhou konkrétních, jim svěřených vozíků.
  2. Nechtít po obsluze vozíků, aby ignorovala pokyny výrobce vozíku (např. maximální nosnost vozíku).
  3. Všechny komunikace a plochy, po kterých se vozíky pohybují, udržovat v řádném technickém stavu.
  4. Stanovit jasné organizační a technické opatření pro nakládku / vykládku.

Podrobnosti ohledně kvalifikace obsluhy jsou uvedeny v kapitole Obsluha / řidiči vozíků.

Zde se hodí připomenout, že v případě převrácení vozíku na bok, může být použití zádržného bezpečnostního systému (bezpečnostního pásu), společně s ochrannou přilbou faktorem, který rozhoduje o životě a smrti!

Základem je ovládat vozík v souladu s pokyny výrobce

Ovládat vozík v souladu s pokyny výrobce mimo jiné znamená, respektovat maximální nosnost vozíku a to při různé výšce a poloze břemene (tzv. zatěžovací diagram), respektovat další pokyny pro bezpečnou manipulaci, např. nedovolit jednostranné přetěžování a dále nepřekračovat maximální sklon terénu, po kterém se vozík pohybuje. To je úplný základ k zabránění převrácení vozíku.

Věnovat pozornost stavu komunikací

Nerovnost na venkovní komunikaci

Co se týče stavu komunikací, bohužel tento bývá často podceňovaný. Zejména, co se venkovních komunikací týče. Opravy jsou totiž technicky, časově a tím i finančně náročné.

Přitom každá nerovnost, kterou vozík přejede a to zejména, pokud je plně zatížen, může způsobit vychýlení břemene, rozhoupání břemene i s vozíkem, nebezpečný náklon a tím i možné převrácení vozíku.

Proto je nezbytně nutné, technickému stavu komunikací věnovat náležitou pozornost a péči a vzniklé nerovnosti zavčas řešit a opravovat.

Stanovení pravidel pro nakládku / vykládku

Posledním častým důvodem k převrácení vozíků je chyba v komunikaci mezi obsluhou vozíku a řidičem nakládaného / vykládaného vozidla. Řidič vozidla se rozjede ve chvíli, kdy vozík zakládá / odebírá náklad a je zachycen a stržen pohybujícím se vozidlem.

Tomuto se lze vyvarovat stanovením jasných bezpečnostních opatření, která mohou být jak organizační, tak i technická. Například:

  • řidič vozidla je po celou dobu nakládky / vykládky na bezpečném místě a až do jasného signálu obsluhy vozíku se nesmí k vozidlu přiblížit (tím se také eliminuje riziko srážky vozíku s řidičem);
  • využití Lock Out / Tag Out (LOTO) systému, kdy je nakládané / vykládané vozidlo uzamčeno (např. zdvižený sloupek před vozidlem) a klíče k odemčení sloupku má jen obsluha vozíku;
  • zaklínováním nebo zabezpečením sloupkem, bez využití LOTO;
  • odevzdáním klíčů od zapalování vozidla obsluze vozíku (někteří řidiči / firmy s tímto poměrně efektivním principem mohou mít problém).

Pád manipulovaného břemene

V praxi dochází ke dvěma typům pádů manipulovaného břemene:

  1. pád břemene při manipulaci z výšky dolů
  2. pád nezajištěného břemene sklouznutím, sesunutím, rozpadnutím zejména při brždění vozíku.

Pád břemene z výšky

K první variantě dochází zejména při zakládání a odebírání manipulačních jednotek z regálu a do regálu, při nesprávné manipulaci nebo např. z důvodu poškozené manipulační jednotky apod. V ohrožení je zpravidla pouze obsluha vozíku.

Pád břemene při brzdění

Druhou variantou je pád nedostatečně zajištěného břemene zejména po brždění vozíku, ale může k němu dojít i při jízdě. K pádu dochází zpravidla z menší výšky, ale dle typu břemene může vzniknout větší ohrožený prostor. Např. valící se kulatina apod., která může ohrožovat více osob na pracovišti.

Možné způsoby zabránění pádu manipulovaného břemene jsou zejména:

  • zajištění obsluhy vozíků výhradně dostatečně kvalifikovanými zaměstnanci;
  • používání vozíku plně v souladu s pokyny výrobce;
  • zajištění vhodných a kompatibilních manipulačních a skladovacích prostředků (palety, bedny, boxy, regály apod.);
  • zajištění vhodných vozíků pro dané manipulace;
  • zajištění dostatku prostoru pro manipulaci (aby se vozík se zdviženým břemenem nemusel otáčet);

Pád vozíku z hrany

Bohužel, i k těmto úrazům nezřídka kdy dochází a pro obsluhu mají často fatální důsledky!

Padá se nejen z nakládacích ramp, nakládacích otvorů, ale také z ložné plochy nákladních vozidel.

Často je příčinou prostá nepozornost obsluhy, špatný odhad nebo nezvládnutí obsluhy vozíku. Těmto případům se dá předejít jen výběrem kvalifikovaných zaměstnanců, vytvořením vhodných pracovních podmínek (minimum stresu a tlaku na rychlost) a prostoru pro dostatečný odpočinek obsluhy.

Mezi další příčiny lze zařadit nevhodné prostorové uspořádání pracoviště, zejména nedostatečný prostor, kdy je obsluha vozíku nucena k velmi riskantním manévrům.

Nezapomeňte, že dle bodu 6.1, přílohy k nařízení vlády č. 101/2005 Sb., platí:

Manipulační prostory rampy musí vyhovovat rozměrům manipulačních jednotek, kterými má být při nakládání a vykládání manipulováno, a rozměrům po nich pojíždějících dopravních prostředků.

Ve stejném bodě nařízení vlády potom ještě uvádí další požadavek, který může pomoci obsluze vozíků s orientací:

Volné okraje rampy musí být trvale označeny značkami označujícími nebezpečnou hranu.

Poslední zmíněnou variantou je situace, kdy se řidič nakládaného / vykládaného vozidla rozjede dříve, často právě ve chvíli, kdy je vozík na půl vjetý na pevné ploše a napůl ještě na rampě. Vhodné organizaci práce a koordinaci mezi řidičem vozidla a obsluhou vozíku se věnovala jedna z předchozích kapitol.

Pád osob zdvižených vozíky

Zdvihat osoby pomocí vysokozdvižných motorových vozíků lze, ale pouze za předpokladu dodržení pokynů výrobce a za využití přídavného zařízení – montážní plošiny pro zdvihání osob, která musí být rovněž použita výhradně v souladu s návodem k obsluze.

Zdvihání osob přímo na vidlicích, na paletách, v bednách apod. je nejen v rozporu s požadavky právních předpisů, ale zejména, je to vysoce riziková činnost.

Zaměstnanci se zpravidla nemají čeho držet, nejsou nijak chráněni proti pádu. Často stačí chvilková ztráta rovnováhy a dojde k pádu z výšky. S rostoucí výškou zdvihu, může navíc každá neplynulost, cuknutí, trhnutí či zhoupnutí vozíku, např. při pojezdu po nerovné podlaze, znamenat značné síly působící na zdviženou osobu a tak je zaměstnanec doslova shozen.

Montážní plošina je investicí přibližně 10 až 30 000 Kč, dle konkrétního výrobce a kvality provedení. Jde tedy o poměrně nízký náklad, který dokáže ochránit lidské života a zdraví.

I přesto se stále a zcela nepochopitelně najde velká spousta zaměstnavatelů, kteří do plošiny neinvestují a vyžadují po zaměstnancích nebezpečné pracovní postupy, stejně jako zaměstnanců, kteří si asi dostatečně neváží vlastního života a na vidlicích či paletě se klidně nechají zdvihat.

Vozíkem zdvihají břemeno i se zaměstnancem

Vozíkem zdvihají břemeno i se zaměstnancem

Funkční selhání vozíku nebo jeho částí

Úrazy mohou být způsobeny také selháním vozíku nebo jeho částí. Může jít o závadu zdvihacího zařízení, uvolnění, prasknutí či zlomení částí nebo např. o selhání brzd apod.

Pro eliminaci těchto nehod je důležité, zejména:

  • vozíky provozovat v souladu s požadavky výrobce (zejména je nepřetěžovat, neprovozovat v nevhodném prostředí, jako je např. chemická agresivita nebo extrémní teplota apod.);
  • provádět pravidelné kontroly a řádnou údržbu vozíků;

Otrava emisemi z vozíků

O této problematice se málo mluví, přesto jde o velmi reálná rizika, která mohou mít především dlouhodobé, chronické účinky.

Ne všechny vozíky jsou určeny pro vnitřní prostředí. U některých vozíků může být dán požadavek na určitý objemový prostor nebo zajištěnou odpovídající výměnu vzduchu. A v neposlední řadě, celý spalovací systém vozíku musí být řádně kontrolován, udržován a dle potřeby seřizován či opravován.

Dle bodu 8., přílohy č. 3, NV. č. 378/2001 Sb., platí:

Zákaz použití zařízení se spalovacím motorem bez katalyzátoru v uzavřených prostorech a pracovištích zaměstnavatele.

Mezi nejvýznamnější emisní látky spalovacích motorů patří zejména:

  • oxid uhličitý (CO2);
  • oxid uhelnatý (CO);
  • oxidy dusíku (NOx);
  • uhlovodíky (CH, HC nebo THC);
  • pevné částice;
  • oxid siřičitý (SO2);
  • kovy (olovo, mangan).

V některých případech může být vhodné, případné emise změřit a dle výsledků uvážit, zda nebude lepší současné vozíky zaměnit za jiné, s nižšími emisemi (např. vozíky s elektrickým pohonem) nebo zlepšit podmínky větrání na pracovišti.

Jiné zakázané manipulace

Mezi jiné, zakázané manipulace patří zejména všechny činnosti s vozíkem, které nejsou povoleny výrobcem vozíku nebo které jsou v rozporu s účelem vozíku.

Vozík se převrátí i se zaměstnanci

Vozík se převrátí i s muži, kteří se jej snaží vyvážit

Může mezi ně patřit například:

  • spolujízda dalších zaměstnanců na vozíku,
  • doplňování vozíku o protizávaží za účelem zvýšení nosnosti vozíku,
  • vylézání z kabiny vozíku do prostoru mezi kabinu a zdvihací zařízení,
  • zdvihání vozíku druhým vozíkem pro zvýšení zdvihu,
  • používání vozíku namísto jeřábu,
  • využívání vozíku k uvolnění pevných částí (např. odtržení částí a dílu od země);
  • jízda po pozemní komunikaci vozíkem bez požadované technické způsobilosti apod.

Moderní antikolizní systémy

ALIS RFID
ALIS RFID

V současné době je na trhu k dispozici několik antikolizních systémů. Ty pracují na dvou základních principech:

  • pasivní systém;
  • aktivní systém.

Pasivní antikolizní systémy

Pasivní antikolizní systémy nedokáží srážce vozíku s osobou nebo dvou vozíků přímo zabránit, pouze minimalizují její pravděpodobnost.

V praxi jde zejména o chytré projekční zařízení nebo chytré semafory.

Lze je umístit všude tam, kde dochází ke křížení komunikací. Chytré semafory dokáží rozpoznat například chodce, který se blíží ke křižovatce a včas signalizovat přijíždějící obsluze vozíku. Nepředstavujte si zde přehlednou křižovatku, jakou znáte z běžného provozu na pozemních komunikacích. Řeč je zejména o nepřehledných křižovatkách ve skladech, mezi stohy uloženého materiálu.

Aktivní antikolizní systémy

Naproti tomu aktivní antikolizní systémy, dokáží srážce přímo zabránit.

V praxi jde nejčastěji o řešení, kdy mají chodci na rukou chytré náramky. Tyto náramky kolem chodce vytvářejí ochranné pole. Vozíky mají detekční systém, napojený na řídící systém vozíku.

Ve chvíli, kdy se vozík dostane do ochranného pole jiného vozíku nebo chodce, je vozík systémem automaticky zpomalen nebo zcela zastaven.

Jde o velmi moderní systémy, které dokáží při správném nastavení a použití prakticky zcela zabránit srážkám.

Doporučení pro chodce přicházející do kontaktu s vozíky

Chodci jsou při střetu s vozíkem tím křehčím a tedy i ohroženějším elementem. Proto by se měli mít vždy před vozíky na pozoru, bez ohledu na nastavení celkových pravidel provozu.

Vozík ťukanec zvládne, pro chodce může být konečnou!

Buďte vidět! Být vidět! To je jedno z nejdůležitějších pravidel. Pokud vás obsluha vozíku vidí, pak vás s největší pravděpodobností nesrazí.

Používejte proto vždy výrazné oděvy, ideálně z reflexního materiálu.

Nikdy nevstupujte do cesty vozíku, pokud si nejste jistí, že o vás obsluha vozíku ví! Vždy se nejprve snažte navázat oční kontakt s obsluhou, vyčkejte, až na vás “kývne.”

Zejména rizikové je vstupovat před vozík, který manipuluje rozměrné břemeno, bránící mu ve výhledu a dále za couvající vozík!

Pokud se na pracovišti s někým zastavíte a bavíte se, vždy si stoupněte na bezpečné místo. Nikdy nezůstávejte stát v prostoru, kterým by vozík mohl projíždět.

Potřebujete-li jít přímo za obsluhou vozíku, něco zaměstnanci sdělit, nejprve s ním z dálky navažte kontakt a vhodně mu signalizujte svůj úmysl. Než se přiblížíte, vždy si buďte jistí, že o vás obsluha vozíku ví!
Vyčkejte, až obsluha vozík zastaví, uvede do klidu a kývne na vás, že se smíte přiblížit. Nikdy se nepřibližujte na dotek k vozíku, vždy zůstaňte stát kousek stranou i za cenu toho, že se hůře uslyšíte!

Ke spoustě přejetých nohou došlo právě v případě rozjetí se vozíku po ukončení hovoru s chodcem!

Pohybujete-li se v prostoru, kde se současně pohybují i motorové manipulační vozíky, používejte bezpečnostní obuv s pevnou špičkou, která vám dokáže ochránit nohu v případě přejetí vozíkem.

Obsluha / řidiči vozíků

Právní předpisy neukládají žádné zvláštní požadavky na obsluhu motorových manipulačních vozíků. Jako pro každou jinou práci, je nutná zdravotní a odborná způsobilost zaměstnance. Dle předpisů není třeba žádná zvláštní praxe a není omezen ani věk. Tj. vozík smí obsluhovat i patnáctiletý zaměstnanec.

Výjimkou jsou případy, kdy je vozík provozován na pozemní komunikaci a je nutné být držitelem příslušného řidičského oprávnění.

Zdravotní způsobilost obsluhy motorových manipulačních vozíků

Online kurz - pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců

Zaměstnavatel nesmí k práci připustit zaměstnance, který k této práci není zdravotně způsobilý.

Zdravotní způsobilost se ověřuje formou pracovnělékařských prohlídek, které provádějí smluvní poskytovatelé pracovnělékařských služeb. V případě obsluhy vozíků není možné, aby prohlídku provedl registrující lékař (“obvoďák”) uchazeče o zaměstnání / zaměstnance.

Obsluha vozíků dle bodu 4., části II, přílohy 2, vyhlášky č. 79/2013 Sb., představuje tzv. riziko ohrožení zdraví, tedy činnost, při které se předpokládá, že by mohlo dojít k ohrožení zdraví jak zaměstnance, tak i ostatních osob.

Pracovnělékařské prohlídky tedy musejí být provedeny jako vstupní, před zahájením výkonu práce a následně jako periodické, v periodě

  • 1 x 4 roky pro zaměstnance mladší 50 let věku a 
  • 1 x 2 roky, pro zaměstnance starší 50 let věku,

pokud s ohledem na kategorizaci prací, jiná rizika ohrožení zdraví nebo požadavky dalších předpisů nevyplývá perioda kratší. Více informací o lékařských prohlídkách naleznete v článku: Lékařské prohlídky zaměstnanců – co o nich musíte vědět!. Chcete-li mít opravdu podrobný přehled o pracovnělékařských prohlídkách, neváhejte využít náš e-learningový kurz: Pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců.

Kdo lékařskou prohlídkou neprojde?

Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k obsluze vozíků, jsou zejména:

  1. prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování,
  2. alkoholová nebo drogová závislost,
  3. opakované stavy poruchy vědomí,
  4. závažné poruchy zraku,
  5. závažné poruchy sluchu.

Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k obsluze vozíků na základě závěru odborného vyšetření, jsou zejména:

  1. závažné duševní poruchy a poruchy chování,
  2. záchvatovité a kolapsové stavy,
  3. alkoholová nebo drogová závislost v anamnéze,
  4. závažné poruchy smyslových orgánů,
  5. závažné nemoci pohybového systému a funkční poruchy pohybového aparátu, zejména končetin, znesnadňující ovládání řídících prvků.

Zaměstnance musíte na pracovnělékařskou prohlídku vyslat s vyplněnou žádostí, která obsahuje všechny potřebné informace, včetně informací o rizikovosti práce. Výsledkem prohlídky potom je vyhotovený lékařský posudek s jasně formulovaným závěrem.

Odborná způsobilost obsluhy motorových manipulačních vozíků

Dle právních předpisů musí být obsluha vozíku proškolena o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují odborné předpoklady zaměstnance a požadavky pro výkon práce, které se týkají zaměstnancem vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána.

Obsah školení

V rámci tohoto školení by měl zaměstnanec – obsluha vozíku, být seznámen zejména s následujícími dokumenty:

  • návod výrobce k obsluze a údržbě konkrétního vozíku;
  • místní provozní bezpečnostní předpis pro provoz dopravních prostředků zaměstnavatele (vypracovaný dle NV. č. 168/2002 Sb.);
  • dokumenty, které popisují rizika na pracovišti, rizika při plnění pracovních úkolů a přijatá opatření k minimalizaci těchto rizik;
  • bezpečnostní listy nebezpečných chemických látek, se kterými může zaměstnanec přijít do kontaktu (např. nafta, motorový olej apod.);
  • další, relevantní vnitřní předpisy zaměstnavatele (např. seznam poskytovaných OOPP);
  • další, relevantní právní a ostatní předpisy.

Obsah školení stanoví zaměstnavatel, ideálně vnitřním předpisem (např. osnovou školení).

Proškolenou obsluhu vozíků nezapomeňte k činnosti písemně pověřit stejně, jako ustanovit odpovědnou osobu za bezpečný provoz vozíků.

Kdo může školení provádět?

Školení může provést kdokoliv, koho tím pověří zaměstnavatel. Nutno podotknout, že zaměstnavatel za školení a jeho kvalitu odpovídá, proto by školením měl pověřit jen problematiky znalou osobu s dostatečnými lektorskými schopnostmi. Může jít jak o vlastního zaměstnance, tak o externí fyzickou osobu či firmu.

Rozhodně nemusí jít o instruktora obsluhy manipulační techniky, jak se můžete často dočíst nebo slyšet.

Jak často je nutné školení opakovat?

Opět záleží čistě na rozhodnutí zaměstnavatele. Školení je možné opakovat každoročně, nebo např. jednou měsíčně, případně jednou za tři roky nebo v jakýchkoliv jiných periodách. Opět nutno podotknout, že perioda školení je odpovědností zaměstnavatele.

Perioda by měla být zejména tím kratší, čem jsou práce a pracoviště rizikovější, čím jsou četnější změny pracovních podmínek a čím je nižší praxe zaměstnanců.

A co ověření znalostí?

Dle zákoníku práce ověření znalostí proběhnout musí. Opět platí, že detaily, tedy podmínky, stanoví zaměstnavatel na svou vlastní odpovědnost.

Jak často, jakou formou, zda ústním přezkoušením, zkušebním testem, zkouškou, praktickou zkouškou nebo kombinací různých způsobů, je na zaměstnavateli.

Zkušební test se jeví jako nejsnadnější způsob ověření znalostí. Je snadno prokazatelný a snadno se vyhodnocuje. Ovšem nemusí být ani zdaleka tak efektivní, jako ústní a praktická zkouška.

Je nutný i praktický zácvik k obsluze vozíku?

Toto je z pohledu předpisů velice zajímavá otázka. Žádný právní předpis zaměstnavateli přímo neukládá povinnost, zaměstnance k obsluze vozíků prakticky zacvičit.

Defacto by mohlo stačit teoretické školení. Ale.

Je nutné si položit otázku, co to je školení? Lze školení chápat čistě jako teoretickou přípravu nebo do školení spadá právě i praktická příprava?

Připomeňme, že obsah školení je věcí a odpovědností zaměstnavatele. Nelze proto jinak, než doporučit, do obsahu školení zahrnout právě i praktický zácvik v obsluze vozíku.

Dle § 228, Zákoníku práce platí, že:

  1. Zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace, je zaměstnavatel povinen zaškolit nebo zaučit;
  2. Zaměstnavatel je povinen zaškolit nebo zaučit zaměstnance, který přechází z důvodů na straně zaměstnavatele na nové pracoviště nebo na nový druh práce, pokud je to nezbytné.

Dle písm. a), odst. (1), § 3, NV. č. 378/2001 Sb., dále platí, že zaměstnavatel musí zajistit dodržování minimálních požadavků na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením. Základním minimálním požadavkem je:

Používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací.

Tj. i z tohoto ustanovení lze odvodit, že nemusí stačit jen teoretické školení. Aby zaměstnanec skutečně dokázal obsluhovat zařízení, tedy vozík, v souladu s požadavky výrobce, musí si své znalosti osvojit i v praxi.

Je nutná kartička – průkazka obsluhy vozíku?

Ne. Žádné kartičky, průkazky, euro průkazky, řidičské průkazy a podobně nejsou k obsluze motorových manipulačních vozíků nutné.

Žádný právní předpis tyto “průkazky” nevyžaduje!

Průkazky se, bohužel, poslední dobou stávají spíše dobrým prodejním artiklem, než prvkem bezpečnosti.

Přesto jsou průkazky dnes ještě stále běžnou praxí. Školení dle průkazek má zpravidla platnost 1 rok.

V praxi pak dochází k situacím, kdy zaměstnanec s průkazkou přejde od jednoho zaměstnavatele ke druhému a nový zaměstnavatel mu školení nezajistí, protože má ještě např. půl roku platnou průkazku.

Zaměstnanec tak nemá potřebné informace o pracovišti zaměstnavatele a obsluze konkrétního vozíku zaměstnavatele!

Dá se říct, že školení mezi zaměstnavateli není přenosné a každý zaměstnavatel musí nově příchozího zaměstnance proškolit na své podmínky a rizika!

Je nutné řidičské oprávnění k obsluze vozíků?

Pokud se vozíky pohybují také na pozemních komunikacích, pak musí být obsluha držitelem příslušného řidičského oprávnění.

Pro vozíky do 3,5 t postačí řidičské oprávnění skupiny B.

Pro vozíky nad 3.5 t je nutné být držitelem řidičského oprávnění skupiny C nebo T.

Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) pro obsluhu vozíků

Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky.

Osobní ochranné pracovní prostředky přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.

Obecná doporučení k OOPP pro obsluhu vozíků:

  • průmyslová ochranná přilba (dle písm. r), bodu 1., přílohy č. 3, NV. č. 495/2001 Sb., obsluha vysokozdvižných vozíků vyžaduje používání ochranné přilby);
  • ochranné brýle proti slunečnímu záření (zejména, pokud hrozí oslnění obsluhy vozíku, např. při pohybu po venkovních mokrých komunikacích nebo v blízkosti čerstvého sněhu, kdy současně svítí ostré slunce nebo jsou na pracovišti technologické zdroje oslnění);
  • ochrana sluchu (dle podmínek a rizik na pracovišti);
  • pracovní rukavice proti mechanickým rizikům (pro údržbu vozíku, pro manipulace s materiálem dle podmínek na pracovištích);
  • pracovní rukavice proti chemickým rizikům (zejména pro manipulace s provozními náplněmi);
  • bezpečnostní obuv (např. S1P);
  • oděv s vysokou viditelností (zejména, aby v případě vystoupení obsluhy z vozíku nemohlo dojít k jeho přehlédnutí jiným vozíkem);
  • pracovní oděvy;
  • zimní pracovní oděvy (dle teplotních podmínek na pracovišti).

Nezapomeňte osobní ochranné pracovní prostředky poskytovat prokazatelným způsobem a kontrolovat jejich používání. K tomu se vám mohou hodit naše vzorové dokumenty ke stažení:

Pozor na bezpečnostní obuv!

Obsluha vozíků s ohledem na rizika často vyžaduje používání bezpečnostní obuvi, tedy obuvi s pevnou špičkou. Problém je v tom, že ve spoustě těchto bot je ovládání vozíku značně nepohodlné a necitlivé, čímž hrozí další rizika.

I na tuto skutečnost reagoval výrobce pracovní a bezpečnostní obuvi PUMA Safety Shoes, který přišel s unikátními bezpečnostními botami, které jsou velmi pohodlné a neomezují pohyblivost nohy.

Příkladem mohou být např. bezpečnostní tenisky PUMA VELOCITY 2.0 Blue Low.

PUMA Safety VELOCITY 2.0 BLUE LOW
PUMA Safety VELOCITY 2.0 BLUE LOW

Doba jízdy a bezpečnostní přestávky obsluhy vozíků

Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě se na obsluhu vozíků nevztahuje.

Zbývá tedy nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky.

Toto nařízení vlády v bodě 3, přílohy 1 uvádí:

U zaměstnance, který řídí dopravní prostředek a na kterého se nevztahuje zvláštní právní předpis (NV. č. 589/2006 Sb.,úz), je zaměstnavatel povinen zajistit, aby

  1. nepřekročil maximální dobu řízení, která činí 4,5 hodiny; za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut.
    Nejpozději po uplynutí maximální doby řízení musí být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu.
    Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení,
  2. během bezpečnostní přestávky nevykonával žádnou činnost vyplývající z jeho pracovních povinností, kromě dozoru na vozidlo a jeho náklad.
    Bezpečnostní přestávky a přestávky na jídlo a oddech se mohou slučovat; přestávky se neposkytují na začátku a na konci pracovní doby,
  3. vedl v listinné formě nebo technickým zařízením denní evidenci o době řízení dopravního prostředku a o čerpání bezpečnostních přestávek.

Výše uvedené se ale vztahuje pouze pro provoz silniční dopravy.

Silniční doprava je definována v odst. (1), § 2, zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě následovně:

Silniční doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob (linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná osobní doprava, taxislužba), zvířat a věcí (nákladní doprava) vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu.

Možná vás napadá otázka, zda lze motorový manipulační vozík považovat za vozidlo? Pokud ano, pak věřte, že i vozíky jsou vozidly, přesněji řečeno zvláštními vozidly, konkrétně potom pracovními stroji samojízdnými a to dle písm. b), odst. (3), § 3, zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, úz.

Z výše uvedeného je zřejmé, na obsluhu vozíků, které se pohybují výhradně po veřejně nepřístupných účelových komunikacích, volném terénu nebo jiných plochách (např. prostory a vnitřní komunikace v halách) se žádné omezení pracovní doby nevztahuje. Platí tedy pouze ustanovení o pracovní době, dle části IV., Zákoníku práce.

Obsluha vozíku je velmi náročnou činností, která vyžaduje plnou koncentraci obsluhy. Rozhodně je tedy vhodné, bezpečnostní přestávky zařadit i pro tyto zaměstnance.

Základní technické požadavky na vozíky

Základní technické požadavky na vozíky jsou definovány nařízení vlády č. 378/2001 Sb., zejména potom jeho přílohou 3, a dále potom příslušnými technickými normami (např. ČSN 26 8927).

Nařízení vlády stanoví, mimo jiné, následující požadavky:

  1. Zabezpečení zařízení řízeného obsluhou před převrácením při provozu za běžných podmínek, a to

    1. ochranným zařízením, které zajistí, že se pojízdné zařízení nenakloní o více než čtvrtinu maximálního náklonu, nebo
    2. konstrukcí, která zajistí dostatečný prostor kolem obsluhy, i když naklonění bude větší než čtvrtina maximálního náklonu, nebo
    3. jiným technickým opatřením se stejným účinkem;
      ochranné konstrukce nejsou nutné, pokud je zařízení během činnosti stabilizováno nebo jestliže jeho konstrukční provedení znemožňuje převrácení; existuje-li riziko přimáčknutí obsluhy při převrácení zařízení, lze používat pouze takové zařízení, které je vybaveno zádržným systémem, například bezpečnostními pásy.

  2. Vybavení zdvižného manipulačního vozíku (dále jen „vozík”) zařízením k omezení rizika převrácení, jako jsou například

    • ochranná konstrukce pro obsluhu,
    • konstrukce zabraňující převrácení vozíku,
    • konstrukce zajišťující při převrácení obsluze dostatečný bezpečný prostor mezi vozíkem, terénem či podlahou,
    • zádržný systém, zajištující připoutání obsluhy k sedadlu, aby nedošlo k jejímu přimáčknutí při převrácení vozíku.

  3. Požadavky na pojízdné zařízení, které může ohrožovat zaměstnance v jeho blízkosti, jsou

    • zabezpečení před spouštěním nepovolanými zaměstnanci,
    • vybavení prostředky pro brždění a zastavení; vyžaduje-li to bezpečnost zaměstnanců, vybavení nouzovou brzdou se snadno přístupným ovládáním nebo automatickými systémy pro případ, že dojde k selhání hlavního brzdového a zastavovacího systému,
    • doplnění o systém ke zlepšení viditelnosti, není-li zorné pole obsluhy dostatečné,
    • vybavení vhodným osvětlením tak, aby obsluze v noci nebo v prostředí se sníženou viditelností umožnilo bezpečné používání,
    • vybavení potřebným množstvím vhodných druhů požární techniky, věcných prostředků požární ochrany, případně požárně bezpečnostních zařízení; to neplatí, jsou-li tyto umístěny v dosahu pojízdného pracovního zařízení,

  4. Zákaz použití zařízení se spalovacím motorem bez katalyzátoru v uzavřených prostorech a pracovištích zaměstnavatele.

Klíčky ponechané v zapalování vozíku. Tím není vozík zabezpečen proti spouštění nepovolanými osobami. Jde o častou závadu zjištěnou při kontrolách OIP.

Nabíjení a doplnění pohonných hmot

Nabíjení a doplňování pohonných hmot může být potencionálně riziková činnost, protože při ní dochází k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi a ke značným energetickým přenosům.

Ve všech třech situacích, tedy nabíjení, výměna tlakové láhve a doplnění nafty, může dojít k vytvoření výbušné atmosféry. Měly by proto být vyhodnoceny rizika možného výbuchu a dle potřeby stanoveny vhodné bezpečnostní pokyny a opatření, které budou popsány v dokumentaci ochrany před výbuchem, vypracované dle požadavků nařízení vlády č. 406/2004 Sb., úz.

Nabízejí elektrických vozíků

Při nabíjení moderních elektrických vozíků, nehrozí přílišná rizika.

Nabíjet jednotlivé vozíky zpravidla lze i přímo v provoze, na vhodném místě. Vhodné místo je zejména takové, kde je zajištěno dostatečné větrání (tj. raději přímo prostor haly, než malá uzavřená místnost) a které je chráněno před nežádoucími mechanickými vlivy (např. náraz jiného vozíku). Na takovém místě je ideální umístit vhodné nářadí, osobní ochranné pracovní prostředky (ochranný štít) a prostředky pro poskytnutí první pomoci (zejména sada pro výplach očí).
Pokud chcete nabíjet více vozíků současně, může být vhodné zřídit tzv. nabíjárnu vozíků, což je samostatná místnost tvořící požární úsek, se zajištěním dostatečného větrání a vhodně vybavená prostředky požární ochrany.

Jak přesně by ale nabíjení mělo probíhat a nabíjecí místo vypadat, se dočtete v návodu k obsluze příslušené nabíjecí stanice.

Zaměstnanec, který nabíjení zajišťuje, musí mít kvalifikaci alespoň zaměstnance poučeného pro obsluhu elektrických zařízení, dle § 4, vyhlášky č. 50/1978 Sb., úz.

Výměna zásobních lahví plynových vozíků

Jako palivo se zpravidla používá propan nebo směs propanu a butanu. Jde tedy o vysoce hořlavý plyn s potenciálem vytvořit výbušnou atmosféru.

Nezabezpečená náhradní láhev na vozíku

Výměna zásobní láhve vyžaduje určité znalosti, zkušenosti a dovednosti. Zaměstnanci, kteří jsou k této činnosti pověřeni, proto musejí být proškoleni jako obsluha plynových zařízení, dle § 5, vyhlášky č. 21/1979 Sb., úz. Přezkušování obsluhy plynových zařízení smí provádět výhradně revizní technik plynových zařízení.

Kromě výše uvedeného, je také nutné seznámení zaměstnanců s bezpečnostním listem ke konkrétnímu plynu.

Plynová hadice přesahuje obrys vozíku
Plynová hadice přesahuje obrys vozíku

V praxi bývá často problém s umístěním náhradních zásobních lahví. Ty se často skladují tam, kde je zrovna místo. Pro skladování tlakových lahví ale platí poměrně přísná pravidla. Láhve smí být skladovány jen ve skladu tlakových lahví. V případě zásobních lahví, se k tomu nejčastěji využívá otevřený sklad v podobě klece. Více informací o skladech tlakových lahví jsou popsány v článku: Otevřený sklad tlakových lahví – “klec” a požadavky předpisů.

Doplnění pohonných hmot do dieselových vozíků

Nafta je hořlavou kapalinou a proto existuje riziko vzniku požáru a také výbuchu. Oproti benzínu je riziko mnohem nižší, přesto nelze vyloučit.

Dolévání nádrží ze zásobních kanystrů by proto mělo probíhat vždy na dobře větraném místě, ideálně venku. Vždy je nutné počítat s rizikem rozlití nafty na pracovišti – mít k dispozici vhodné sorbenty a také s rizikem požáru. Při dolévání by proto měly být k dispozici hasicí prostředky.

Nafta je látka podezřelá z karcinogenity, ochranné rukavice a respirátor třídy FFP3 proto přijdou zaměstnancům vhod.

Některé firmy si na pracovištích zřizují skladovací kubíkové IBC kontejnery, doplněné o čerpací zařízení. Toto je ale možné pouze po předchozí úpravě projektové dokumentace, především úpravě požárně bezpečnostního řešení objektu a následné rekolaudaci (změně užívání) objektu, resp. zřízení skladu hořlavých kapalin nebo přímo výdejního místa pohonných hmot!

Kontroly a údržba motorových manipulačních vozíků

Z nejednoho zdroje se můžete dočíst, jaké kontrolní úkony na vozíku je třeba dělat, jak často apod. Přehled kontrolních úkonů ale nelze zobecnit a jakékoliv zobecnění může být na škodu.

Ohledně kontrol platí následující:

  • používání vozíku v souladu s provozní dokumentací (mimo jiné návod výrobce k obsluze a údržbě);
  • zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem;
  • kontrola bezpečnosti provozu vozíku před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce.
  • není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly vozíku zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem;
  • následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.

Z výše uvedeného tedy plyne, že naprostým základem je provozní dokumentace výrobce (návod k obsluze a údržbě).

Z této dokumentace plyne přesný rozsah kontrol, které se provádějí zpravidla jako:

  • denní (před zahájením provozu vozíku);
  • pravidelné (týdenní, měsíční nebo po dosažení stanoveného počtu motohodin);
  • roční, jako technické kontroly.

Kromě technických kontrol, smí zpravidla kontroly vozíků provádět přímo obsluha vozíku nebo např. zaměstnanci údržby zaměstnavatele.

Co se týče údržby, tedy oprav nebo výměny částí, tyto je nutné provát opět, výhradně v souladu s požadavky výrobce.

Doporučený rozsah kontroly před zahájením provozu

Kontrola před zahájením provozu se provádí v rozsahu stanoveném průvodní dokumentací vozíku. Přesto, ČSN 26 8805 v článku 3.3.4.1 doporučuje, že by obsluha vozíku měla zkontrolovat především:

  • stav a funkci řízení, brzd, osvětlení a přídavného zařízení, pokud je použito;
  • stav a funkci zdvihacího mechanizmu včetně dorazů a zda má vozík zatěžovací diagram nebo tabulky nosnosti;
  • tlak vzduchu v pneumatikách (pokud má vozík pneumatiky);
  • stav obručí a soudržnost s ocelovým ráfkem a dle potřeby odstranění cizích těles z pryže, pokud jde o vozík s plnopryžovými obručemi či obručemi jiné konstrukce.

Manipulační vozík se smí používat až po odstranění závad ohrožujících bezpečnost nebo spolehlivost provozu.

Technická kontrola nebo jen kontrola?

U vozíků se opravdu zavádí institut technické kontroly a to článkem 4, ČSN 26 8805.

Dle této normy obsah a četnost technických kontrol vyplývá z návodu k obsluze vozíku. Technické kontroly smí provádět výhradně stanovená kontrolní místa, která se prokáží jedním z níže uvedených dokladů:

  • osvědčení vydané výrobcem vozíku;
  • osvědčení vydané pověřeným zástupcem výrobce vozíku;
  • certifikát systému jakosti vydaný certifikačním orgánem nebo inspekčním orgánem.

Při technické kontrole se neprovádí seřizování nebo opravy vozíků.

O výsledku technické kontroly se vystaví protokol včetně doporučeného data následující technické kontroly a závěru nebo doporučení k zajištění bezpečného provozu do následující technické kontroly.

V případě, kdy protokol neobsahuje omezující podmínky pro další používání, pak se na vozík umístí štítek s vyznačením doporučeného data následující technické kontroly.

Vedení provozních záznamů

Dle článku 3.1, ČSN 26 8805, je nutné o provozu vozíku vést záznamy. Z těchto záznamů je možné posoudit, zda je s vozíkem nakládáno v souladu s návodem k používání, jako např.:

  • prostředí nasazení vozíku;
  • závady;
  • provádění provozní údržby, oprav a kontrol technického stavu.

Všechny doklady a záznamy o vozíku by měly být vedeny a uloženy u provozovatele. Možná se vám bude hodit vzor provozního deníku.

UPOZORNĚNÍ!

Pod tímto upozorněním se skrývá zajímavý článek, obsah, fotografie nebo video.
Přístup k tomuto obsahu mají pouze na webu registrovaní a přihlášené uživatelé.

Registrujte se / přihlaste se zdarma na našem webu a užijte si nejen tento, ale i mnohý další prémiový obsah.

Tento článek obsahuje hodnotné informace a jeho sepsání zabralo autorovi nemalou porci času.
Chcete-li autora podpořit, můžete tak učinit sdílením článku nebo např. zakoupením virtuálního poděkování.

Děkujeme za pochopení.

Závěr

Bezpečnost provozu vozíků rozhodně nepodceňujte! Naopak, už při pořízení vozíků zvažte také bezpečnostní rizika a počítejte s investicemi do nutných bezpečnostních opatření.

Rozhodně věnujte náležitou pozornost výběru vhodných zaměstnanců pro obsluhu vozíků a poskytněte jim kvalitní školení a možnost zácviku.

Nedovolte, aby na vašich pracovištích byly vozíky využívány v rozporu s požadavky výrobce nebo k účelům, ke kterým nejsou konstruovány.

Při dodržení všech bezpečnostních zásad, jsou rizika minimální. Naopak, při jejich nerespektování, jsou značná a hrozí i smrtelné pracovní úrazy!

Bezpečnostní pokyny pro VZV

V našem e-shopu můžete zakoupit grafické bezpečnostní pokyny pro obsluhu vysokozdvižných vozíků a zvýšit tak kulturu BOZP na vašich pracovištích.

Máte-li k vozíkům nebo článku jakékoliv dotazy, připomínky, návrhy, zkušenosti či názory, neváhejte se ptát nebo diskutovat v komentářích níže.

Ing. Vít Hofman
Ing. Vít Hofman Specialista BOZP a PO
Odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů prevence rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, technik požární ochrany Ing. Vít Hofman | SAW [IČO: 020 65 681]
Podnikající fyzická osoba Autor projektu BOZPforum.cz Motto: Kdybych dělal jen to, co umím, tak bych neuměl nikdy nic!
follow me

Byl pro vás příspěvek užitečný?

Hodnotit mohou pouze registrovaní uživatelé. Score: 4.9 / 5. Počet hodnotících: 17

Doposud nikdo nehodnotil. Buďte první, kdo příspěvek ohodnotí.

Pokud se vám příspěvek líbil...

Sledujte nás také na sociálních sítích.

Omlouváme se, že pro vás nebyl tento příspěvek užitečný a děkujeme za vaši zpětnou vazbu.

Pojďme tento článek vylepšit!

Řekněte nám, co bychom mohli vylepšit?

nAPIŠTE NÁM SVŮJ NÁZOR

Odběry
Upozornit na
guest


5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Dle počtu hlasů
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
BOZPforum.cz - logo
O nás
BOZPForum.cz je největší komunitní portál zaměřující se na problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v Česku a na Slovensku, jehož hlavním cílem je šířit povědomí o bezpečnosti.
Portál je určen nejen k diskusi odborníků, ale také celé široké veřejnosti, která má zájem na zajištění bezpečnosti a na aktuálních, odborných a relevantních informacích z tohoto oboru, ale také mnohých dalších. Na BOZPForum.cz nenajdete pouze diskusní prostor, ale také informace, články a zajímavosti ze světa bezpečnosti, fotografie, videa a nabídku zajímavých kurzů a seminářů.

Kontaktujte nás: [email protected]
Copyright: Ing. Vít Hofman 2023
Vytvořeno k záchraně životů!
apartmentfile-addgraduation-hatuserscalendar-fullbubblechevron-down
5
0
Sdělte ostatním svůj názor!x
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram